• saně, sáně, saní f. pomn. (3. pl. saním, 6. saních) dopravní prostředek pro pohyb na sněhu. Venku ozval se jasný zvuk zvonců, saně zastavily před domem. Jir. My z chrámu od půlnoční na zvonivých jedem saních. Ner. „Sníh, sníh, to je dobře, budeme jezdit na saních,“ zavejskly si děti. Něm. [Kníže Švarcenberk] si vyjede za sněhu na saních. Třeb. Oblékli mě, naložili na sáně. V. Mrš. Sáně se boří v sníh. Sova. Čert [pes] se vzpouzí, nechce s místa a „dělá sáně“ brzdí nohama, dá se vléci. Pujmanová. D Tech. součást některých obráběcích strojů, na upínání obráběcího nástroje n. obráběného předmětu. Napínací saně napínačky. Součást pletacího stroje pohybující se nad jehelními lůžky. D Anat. dolní čelist, mandibula.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 69 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 69