- saně, sáně, saní f. pomn. (3. pl. saním, 6. saních) dopravní prostředek pro pohyb na sněhu. Venku ozval se jasný zvuk zvonců, saně zastavily před domem. Jir. My z chrámu od půlnoční na zvonivých jedem saních. Ner. „Sníh, sníh, to je dobře, budeme jezdit na saních,“ zavejskly si děti. Něm. [Kníže Švarcenberk] si vyjede za sněhu na saních. Třeb. Oblékli mě, naložili na sáně. V. Mrš. Sáně se boří v sníh. Sova. Čert [pes] se vzpouzí, nechce s místa a „dělá sáně“ brzdí nohama, dá se vléci. Pujmanová. D Tech. součást některých obráběcích strojů, na upínání obráběcího nástroje n. obráběného předmětu. Napínací saně napínačky. Součást pletacího stroje pohybující se nad jehelními lůžky. D Anat. dolní čelist, mandibula.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 69
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 69
|