• sázeti ned. (3. pl. sázejí, imper. sázej, přech. sázeje) (co kam) klásti, nasazovati něco na něco, umisťovati něco někam. Věnec na hlavinku sází [panna]. Něm. Sází si [papež] na hlavu trojnásobnou korunu. Mach. To již odívají mladá knížata do plášťův a klobouky jim sázejí na hlavu. Jir. Stříbrnou polnici si sází [herold] ke rtům a troubí. Mach. „Vždyť já ti nic neudělám,“ povídá děvčátko berušce, berouc ji do prstů a opět si ji na klín sázejíc. Něm. Mráz v okna perly sází. Vrch. Na pomaštěné plechy sázíme kopečky [těsta]. Rozhlas. [Selka] právě chléb do pece sázela. Něm. Po chlebě jenom prohodí [selka] pec a bude sázet mazance. Baar. Vždyť to není také maličkost pořád jenom psát a řádky sázet na papír. Mart. Opírajíce se o výtěžky optiky, malovali [malíři] barvami spektrálně čistými, sázenými na plátno v podobě barevných bodů. Matějček. [V lazebně] pouštěno žilou, sázeny pijavky a baňky. Quis. Nesázím svou řeč na vítr nemluvím nadarmo. Šmil. Na vzduch slova sázeje rozmluvu jal se upřádati dále. Kos. D prováděti vysazování rostlin, sazenic do země, vysazovati. Sázela [Beranžera] v zámecké zahradě první růže a lilie a mnohé vzácné a léčivé rostliny. Zey. Sázej, má panenko, sázej rozmarinku. Heyd. V brázdách byly skloněné ženské, sázející brambory. Rais. Pole byla oseta, počaly se sázeti veliké lány brambor. Kun. Budu sázet, okopávat. Rais. Po obou stranách pěšiny bylo hustě sázené stromořadí. Mácha. Na sad šel jsem, jejž kdys otec sázel. Heyd. Lidé pro nás stromy sázeli, sázejme my též. Čel. Byly to řeči mezi nimi, jako by růžičky sázel lichotivé. Šmil. Je tam [ve velkoměstě] rozličné podívání, a umějí tam mužští děvčatům růžičky sázet lichotit. Něm. D prováděti v tiskárně sazbu rukopisu. V noci sazeči budou musit sázeti sloupce o dvorním radovi. Dur. Konečně zbyl Bouček ve své tiskárně sám, sázel písničky a povídačky, sám je tiskl. Herrm. [V tiskárně] mi řeknou, že jest začátek již sázen a tištěn. Krás. D vypláceti peníz za penízem kladením na něco. Sázel [král] na stůl tolar po tolaru, až jich vysázel tři tisíce. K. Čap. Usedl a začal sázeti zlaťáky řádkami po desíti. Jir. Těžko ty groše na dřevo sázel. Jir. Hucek poslušně sází ještě dvě stě. Jah. D (komu co) expr. uštědřovati, zasazovati (rány, bití); vtiskovati, dávati (polibky). Sází mu [matka synovi] mlaskavé pohlavky. Ros. Vy rány sázíte, já hojím je. Zey. Perjaníci se nerozmýšleli před každou ranou, kam ji zasadí. Sázeli napořád: na hlavu, na záda, na ramena, na prsa. Hol. A hubičky sází stále na červené její [vdovy] tváře! Svob. D Expr. vyslovovati důrazně (slovo za slovem). „Kompaktáta jsou pevné, společné úmluvy,“ sázel [král] zvolna, s důrazem, slovo za slovem. Jir. Dušánková vidouc, že dcera nevěří, sázela dál ostřeji, podrážděně: „Víš, Anna, ty jseš nemoudrá.“ Jir. D (komu, co) expr. ostře někomu něco vytýkati, dávati někomu co proto. [Dívka] nějaké obstarožné ženě dobrou vyřídilkou ostře sázela. Jir. Tu on [Ceypek] starému kaplanu sázel a ten zas, a co, a co on, on že tomu rozumí. Jir. „To je knížka, milý bratře Čechu, jako břitva,“ velebil [Vrba]‚ „ta těm Jakubínům sází a taky těm našim zpozdilcům.“ Jir. D (koho, kam) posaditi někoho, umisťovati někoho na sedadlo. Přednosta kancelistu zdvihal a na židli sázel. Herrm. Tyto matky sázejí dcerky své nadějným ženichům téměř na klín. Herrm. Už si hocha více nevšiml, už ho nevolal do stáje, nesázel ho na starou hnědku. Jah. Kníže přijel a Barušku do vozu sázel. Něm. D (koho kam) zast. zavírati, uvrhovati někoho (do vězení). Hejtmani libovolně měšťany tiskli, pro malichernost sázeli je do vězení. Rez. Nebude odpuštěno pánům a vladařům ukrutným, ježto sedláky své tepou a haní, ve vězení sázejí. Třeb. Expr. Železný skočil do průjezdu a ztratil se mu [obrstovi] průchodem a zkazil kaučukovýmu dědkovi tu velikou radost, až ho bude sázet do arestu. Haš. D (koho) zast. úředně ustanovovati, dosazovati, jmenovati někoho. Nejvíce šlo o to, kdo má právo sázeti konšely. Rez. Biskup nabýval tím [získáním desátku] práva, sázeti zřízence ke všem urbovním úřadům. Šus. D (na koho, nač) sázkou rozhodovati se pro něco, pro někoho v naději na výhru, zisk, úspěch, zdar; dávati něco (obyč. peníze) v sázku v naději na výhru. Když hráli [důstojníci] bank, Bičíkovský sázel nejvíce na červenou dámu. Havl. Nespokojená osoba: Sázím na rytíře Jasného Měsíce. Má koně lepšího. Dyk. Karty nehraju, do loterie nesázím. Herrm. Nejsem baba, co sází do lutrie. Weiss. Zde sázela [Veronika] do hry mnohem více než vlastní štěstí a vlastní čest. Dur. Sází někdo z vás na mne, že provedu tento [uškrcení ženy] nebo jiný čin mu podobný. Šrám. Sází ještě poslední trumf. Jah. Sázím hlavu, že ani Lucius Verus ani Waldštýn nebyli absolutními originaly v svém ústroji. Vrch. Sázím na to krk, že telefonicky skoupil všechny velké smíchovské uzenáře. Čap. Ch. Váňa pořád hrdlo sází, že prý to [je] nějaká Braniborka. Jir. Sázeli [mladočeši] všechno na jednu kartu spoléhali jen na jednu věc. Dyk. Na hraběte sázel jako na poslední kartu hrabě byl jeho poslední nadějí. Baar. Na nová jména [autorů] záměrně sázelo Aventinum a vyhrávalo. Přít. Já na ženské jsem nikdy mnoho nesázel nespoléhal jsem. Jah. D Zř. nasazovati, dávati všanc (život). Otec pro synáčka život sází. Ner. Kéž bych byla jako ta perla v moři, za niž plavec mladý život sází. Ner. D sázeti se řidč. posazovati se, sedati si. Kožená stolice „stará“ při stole svědčí, že mdlá Mandalena často do ní se sází. Win. Zvolna sázel se na pytel. Herrm. Proti dveřím stála dlouhá tabule, za kterou scházející se radové v dlouhý řad se sázeli. Mácha. [Ptáci] řadou sázejí se na temeni zdi rudé. Mach. D usazovati se, ukládati se znenáhla na něčem. Dým [z lokomotivy] se na květ lesní sází. Vrch. V hrdlech prasklo a prach se hustě v nich sázel. Jir. Kryt hustou plísní byl břeh na té tůni, ta plíseň sázela se parou z dola. Vrch. Její brada boří se do měkké kožišiny, na jejímž povrchu sází se jíní z jejího dechu. Šim. Mlád piješ [z číše života] sladkost tu kroužící výš a hořkost sází se na dně. Mach. Hleď, jak krev ta černá se sází. Krás. Jak ten sníh se měkce na střechy sází! Slád. Mlhy se sázejí na zvlněné louky. Sova. Pivov. sázení kvasnic usazování při dozrávání piva. Vin. sázení vína usazování kalu na víně. Horn. sázení rudy, uhlí usazování v sazečkách podle zákonů o pádu zrn ve vodě. D (s kým oč) dávati se do sázky s někým o něco. V rozmaru bujném sázel se [bůh moře] s bohy, že poleká hrdou svou sestru. Zey. Vidíte, slečno! oč jsem se sázela? Klicp. Sázel se o krk, že drahá jeho Antonie i mne okouzlí. Prav. Z lesa zaznívaly výstřely. [Bohdana Amatě:] „Jeden, druhý — to rána z ručnice baronovy, sázím se“ jsem o tom přesvědčena. Havlasa. Pan Šimr byl Němec. Sázím se, že mluví posud a zrovna tak špatně česky jako tenkrát. Ner. Chtěla za Havlem do Uher a sázela se, že ho zajisté přivede. Prav. V. t. sázený.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 710 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 710