• sahati ned. (na koho n. co, do čeho a p.) pohybem ruky se dotýkati někoho n. něčeho, klásti ruku na někoho n. něco, vkládati ruku do něčeho. Sahajíc jí [dceři] na čelo, pozorovala, že jest horké. Hál. Již sahal na zvonek, když náhle uhodily v hořením patře dveře. K. Čap. Když uslyšel, že se tu zastavil [Sosna], hned jako soudce, co dělal ten rufián, sahal-li na dobytek, že umí ten chlap čarovat. Jir. Cestou pořád na kapsu [s penězi] si rukou sahal. Prav. Polekán sahám si na uši. Vrch. Ani na to [věci v pokoji] nesahejte, až co Vikinka řekne. Šim. Sahal si za hlavu, do týla, že ho tam už bolí [od smíchu] a za ušima. Jir. Smrt na mne sahala, sotva jsem se dokobrtal dovnitř hrůzou jsem se otřásal. Herrm. Fabián sahal do kapsy pro peníz. Šmil. Táta nerad do kapsy sahal nerad vydával peníze. Sab. Jordán cítil, že mu Slezákova ruka sahá pod krk. V. Mrš. Sahalť bezděčně po sobě, aby se přesvědčil, zdali to skutečnost či pouhý přelud. J. z Hv. Nechci ti sahati do svědomí, avšak jsem přesvědčen, že jsi zdříml zpovídati. Mus. Až ho hrůza obcházela, až to na něho sáhalo v tom chladivém pološeru měl mrazení po těle. Hál. D (po kom n. čem, pro co a p.) vztahovati ruku po někom n. něčem s úmyslem vzíti do ruky, uchopiti. „Budu tedy aspoň sám říditi loďku,“ nabízel se Tkanička a sahal po vesle. Jan. „Tondo, Vášo, Tonka, Ančo, na kutě!“ křikl mistr a sahal po dřevěném lokti. Rais. Pan profesor se o čtvrt na jedenáct zdvihl a sahal po klobouku. Šim. Ruka jeho sáhala rychle po provazu na zdi visícím. Ner. Ruce sahaly po ní [hříšnici], trhaly jí plášť a závoj. Zey. Sáhala [Katruše] pro klokočový kříž. Vlč. Jak sahal jsem pro peníze, viděl jsem v oku jejím záblesk blaha a štěstí. Vrch. Trhla sebou [Maruška]‚ jakoby po ní sáhala smrt. Třeb. Přen. Nářek tvůj mi k srdci sáhá. Krás. D (nač, na koho, zast. več) poškozovati, porušovati něco, ubližovati někomu. Sahati na takové dílo [zemřelého básníka]‚ drobiti je, vybírati, bylo by nepietou k památce autorově. Mach. Kdo má ujce arcibiskupem, uklouzne trestu, kdyby i rukou vražednou sahal na králův život posvátný. Choch. A ty saháš na kořen mé moci! Ner. Jakým právem smíte sahati na čest muže, kterého neznáte? Zey. Na dceru mi nesahej, ta jest příliš dobrá pro nevymachaná tvá ústa. Jan. Hlavní snahou sněmu bylo, sahati v práva mocnáři. Zel. Tomu [Rokycanovi] dával [podkomoří] hlavní vinu, že sahají kněží v jeho úřad podkomořský. Jir. [Vůle národa] netrpěti žádného pohanění a žádného sáhání do svých práv. J. Malý. Jak pak je tomu dávno, co sáháš Aeskulapovým žákům do řemesla? pleteš se. Tyl. D (komu, nač, po čem a pod.) usilovati zmocnit se něčeho, bráti něco někomu. Kdo ví, nešel-li bych na ně [nepřátele] s tímhle kladivem sám, kdyby se opovážili sáhati nám na svobodu. Třeb. Páni mnozí k němu [králi] chuti nemají, protože jim sahá na jich statky. Choch. Lid bude rozhořčen na cizince, kteří sáhají na jeho samostatnost. J. Malý. Když sahal [pražský purkrabí] na vesnice některé okolo Karlšteina ležící a k ouřadu onomu příslušné, odehnán byl od posádky Karlšteinské. Pal. Po statku cizím neměli jste [Braniboři] násilně sahati. Ehrenb. Cizí věc kdo sobě podržuje, zákon Boží stejně přestupuje, jako ten, kdo násilně k ní sáhá. Dou. D (k čemu, po čem, pro co) bráti, vybírati, voliti, podnikati něco, rozhodovati se pro něco. Také spisovatelky, učitelky, které vesměs duševně pracují, tajně rády sahají po cigaretě. Ner. Jsou lidé, kteří sotva že ráno vstanou, již k dýmce sahají. Ner. Stávalo se, že Oldřich Babor prohrál všecko [v kartách]. Volky nevolky musil sahat pro peníze, kde byly. Čep. Král Ludvík musil k nabývání peněz opět sahati k neblahému prostředku, k zastavování statků korunních. Mik. Četla ráda Byrona. Při něm se jí nejkrásněji snilo; proto k němu sahala nejraději ze všech básníků. Staš. Nebudeme musit sáhat k frásím. Durd. Dramatikové rádi sahali k látce závišovské. Krit. měs. Voborský sáhal po přání Křineckého nejčastěji po klassicích. Jir. Český film sahá s oblibou pro náměty do starší české literatury. Krit. měs. D (kam) táhnouti se, šířiti se, dosahovati v prostoru n. v čase po jisté meze. V pravo sahá [rovinka] až na pokraj skály. Šmil. Některé osady Valdenských v Rakousích sáhaly bezpochyby až i do Moravy samé. Goll. [Kalmuk] sahal drobnému paedagogovi až na paty. Čech. Rukávy modrého živůtku nesáhaly ani po loket. Jir. Bílé vousy mu sahaly až na kolena. Zey. Český jazyk daleko za dnešní meze své sahal. Něm. Pokud sáhala paměť jeho do dětských dob, chovával se k němu starý tento pán vždy přívětivě. Čech. Nebesa, jak daleko oko sahalo, zaklopena hustými mračny dohlédalo. Kos. D (kam) míti rozsah, projevovati platnost, působnost po jisté meze, do jisté míry. První [doba české literatury] sáhá od skutečného probuzení národního a založení literatury Josefem Jungmannem až do roku 1848. Vrch. V letech 1770 až 1801 vyšlo tohoto dějepisu [Pubičkova] deset kvartových svazků, poslední sahá do války třicítileté. Kal. Nenáviděl vše, co sahalo nad péči o dobré a pohodlné bydlo. Čech. Mám-li vás snad zase do života vzkřísiti, musím se přiznati, že moje umění tak daleko nesahá. J. J. Kol. Pokud sporá pamět sahá, hrál v tom také hlavní úlohu Hašler. Švan. Že jsi [Bože]‚ rozum dosvědčuje, co jsi, to nad rozum sahá přesahuje rozum. Jg. D Zast. přísahati. Sahám bohu! však tomu tak. Win.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1102 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1102