• scházeti ned. (3. pl. -ejí, imper. -ej, přech. -eje) kráčeti shora dolů. Když lidé s kůru začali scházeti, vyběhl i Karel z kostela. Dur. Scházel se schodů. Havl. V levo se silnice schází se k vedlejší cestě. Ner. D mizeti, zanikati, tratiti se z něčeho. Vrásky mu scházejí s čela, vlasy černají. M. Jahn. Kdykoli promluvila, nescházel s její tváře pěkný, líbezný úsměv. M. Jahn. D stávati se chatrným, vetchým, chátrati, vetšeti. Šaty na něm zcházely. Hál. Jeho nové zaměstnání se mu znechutilo a on vůčihledě chřadnul a scházel. Ner. Její síla a chuť ku práci mizely, hrbila se a scházela vůčihledě. Maj. Stařenka slábla, slábla, scházela jako stín o polednách. Čech. D chyběti, nedostávati se. Jim k ouplné blaženosti jen matčino svolení schází. Něm. Vzdělání měl málo, ale co scházelo, to dosadil chytrým chováním k vrchnímu a paní vrchňové. Herb. Nu, jestli pak na těch šatech nic neschází, my bychom to ponapravili. Prav. Nic jí neschází, je spokojená, muž je hodný, obchod jim jde. Součková. Když dítěti něco schází — chodí s ním marně od doktora k doktorovi je churavé. Součková. Co ti schází, že jsi tak bledá? Něm. To by tak scházelo, abych dala svou dceru takovému člověku to se nesmí stát. Stroup. Řidč. Je věru zvláštní člověk, neschází mu na rozumu a přece na pobožnost drží. Prav. Jak známo, hledá věda ještě pořád od časů Darwinových tak zvaný „scházející článek“, to jest živočicha na vývojovém stupni mezi antropoidními opicemi a člověkem. Výb. D Neosob. schází (s čeho) řidč. něco se neuskutečňuje. Pokaždé s těch slibů schází pro nenadálé překážky. Šim. D scházeti se setkávati se; soustřeďovati se na jedno místo, shromažďovati se. Za letních večerů scházeli se mladí lidé bez úmluvy k svatému Antonínku na hovory. Preis. Tam scházela se Editha častěji se svým milencem. Zey. Myslivec se scházel s těmi emissary ze Saska. Jir. Jednou v týdnu se scházeli [čtyři přátelé] a ten večer jim byl poesií v žití. Vrch. Členové [spolku] scházejí se k vůli čítání novin a knih. Havl. To do chrámu se scházel lid ku slavnému vzkříšení. Mrš. Páni, rytířstvo a zástupcové měst sjeli se do Prahy a scházeli se na Staroměstské radnici. Jir. Přen. U Žochů nalezl povždy společnosť, tam scházely se denně klepy z města. Šmil. D (v čem) zř. shodovati se v něčem. Opět se v názoru scházíme. Svob. Veškeří téměř otcové v tom výkladě scházejí se. Suš. D stýkati se, sbíhati se. Ty [cesty v zahradě] různo se vinuly, splétaly, rozcházely se a scházely kolem křovin. Jir. Dlouhé nohy jeho soukenné kalhoty až po kolena kryly, kde s modrými vlněnými punčochami se scházejíce po obou stranách zevnitřních ozdobeny byly. Klicp. [Řeka Morava] ze dvou soujmenných řek, bulharské a srbské Moravy, u Stalatě se scházejících, povstává. Šaf. My [s ženou] sešli se, jak často ve údolí běh tichých řek dvou nejednou se schází. Vrch.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 917 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 917