• schopnost, -i f. (čeho, k čemu) způsobilost, dovednost; pl. schopnosti přirozené nadání, vlohy. Bylo jí, jakoby byla ztratila schopnost k přemýšlení. Svět. Nemá schopností k technickým vědám. Čech. Jak silny byly schopnosti rozumové u Nerudy. Kar. [Pokusy brusičů] sotva se zdaří, pokud nezahyne v našem jazyce schopnost skutečného života a odporu k tomu, co mu již není vhod. Zub. Mnozí lidé velikou schopnost mají, působiti na jiné. Prav. [Podnikatelé] bez ohledu na finanční schopnost podniku, na jeho hospodářskou nosnost přepínají síly až za hranice možnosti. Naše d.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 416 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 416