• sebrati dok. (praes. seberu, sebereš, sebere, zast. sebéřeš, sebéře, imper. seber, zast. sebeř) uchopováním, braním po jednotlivostech shromážditi na určité místo něco porůznu ležícího, porůznu se vyskytujícího, rozptýleného. Sebral velikou náruč suchého roští a svadlých travin. Zey. [Gondolier] si k suchému chlebu chroupá surové, po kamenech mola sebrané hlemýždě. Ner. Když některý z dětí udrobil chleba na zem, hned mu kázala [babička] drobečky sebrat. Něm. D vůbec shromážditi, soustřediti, zvl. do nějaké sbírky. Waldau sebral písně nejen ze všech známých sbírek českých národních písní, ale i z úst lidu a z listů létacích. Ner. Byl jsem požádán, abych napsal několik řádek o knize pamětí paní Lauermannové, jež jsem sebral, uspořádal a upravil pro tisk. Rutte. Sebrané spisy jeho dosud nevyšly souborně vydané. Vrch. Vy jste sobě je [minerály] do sbírky pracně sebral, nechte je pro mé děti. Ner. Pokročilý věkem, dost sebral zkušeností v světě předalekém. Krás. Můj život celý dá se sebrati v několik slov. Vrch. D provésti, vykonati sbírku k účelům dobročinným n. obecně prospěšným. Vymohl bych si napřed dovolení vlády, pak bych v čerstvosti sebral asi 10.000 stř. peněz. Havl. I třicet zlatých sebereme po Doubravicích. Dyk. Do té doby, než se na pomník sebere, mohl by návrh zastarati. Herrm. D (koho) shromážditi jednotlivce k účelům vojenským, válečnickým, naverbovati. A sebral [Žirár] nejchrabřejší hrdiny a mlčky tajně vyjeli a v sluj se skryli. Zey. [Král] nemůže nakvap tolik lidu sebrati, aby se proti němu [nepříteli] postavil. Něm. Valdštejn, sebrav u Znojma znamenitou sílu vojenskou, vytrhl do Čech. Jir. Zast. Roku 1307 sebral Rudolf pole proti svým odpůrcům. Tomek. Bohuš netolický pole na mne sebral. Klicp. D složiti do záhybů, shrnouti, vyhrnouti. Děvče sebralo zástěru, vházelo si do ní kornoutky. Herrm. Sebrala jsem šat svůj těsně kolem sebe, aby snad nezašustil lupením. Zey. Sebrali měkké záhyby látek velikým krucifixem. R. Svob. Rubáč slovenský jest řásná suknice, která nahoře je sebrána a všita do širokého pásu. Č. lid. Košile její u krku a rukou sebraná velmi hrubá byla. Něm. Musíš ho [zahradníka] chválit, jinak ukáže ti chladnou svoji tvář sebranou v tisíce vrásků. Svob. D soustřediti něco k intensivní činnosti, k usilovnému projevu, usilovně se soustřediti k něčemu. Znovu sebral [Tankredo] všecku sílu, aby se zbavil pout. Jir. Jarmila užila této chvíle [samoty] k oddechu a sebrání sil svých. Svob. Sebrala všechnu důstojnost, jíž vládla, a soustředila ji do svého pohledu. Čap. Ch. Sebral celý svůj klid a všechnu chladnost svou. Zey. Bylo jí sebrati všecku odvahu a přemoci úzkost o život. Maj. Musíš sebrat kuráž a připravit se na nejhorší. Č. Jeř. Nestůjte jako zmámená, seberte svých pět smyslů a chraňte svou čest. J. Malý. Jezdec musel všech pět sebrati, aby dobře držel uzdu i otěž a nepřivedl se do neštěstí dát si dobrý pozor. Hol. Bylo i jemu třeba sebrati všech pět dohromady, aby byl připraven ku pokračování v nepříjemném hovoru. Vrba. Když sebrala myšlenky dohromady, řekla: „Děkuji vám, pane Fajklubno —.“ Ros. [Evangelíci] mysl k pobožnosti sebrali. Jir. Musilť sám sebrati všechen svůj um. Třeb. „Holky!“ pravila matka, „seberte rozum dohromady! Jedna z vás bude kněžnou.“ Něm. Sebrala veškerou paměť svou. Zey. Musil sebrati všecky své upomínky, aby je [známé] oba poznal. Pfleg. Stařec schýlil hlavu se sebranější pozorností. K. Konr. Nezmara sebral všechnu svou němčinu. Čap. Ch. D vzíti, zdvihnouti, zvednout něco n. někoho s povrchu něčeho. Frey sebral se stolu svůj knihařský košerák. Čap. Ch. Sebrav ze země nějaké náčiní, položil je na rameno. Jir. [Stařenka] sebrala s klína šátek. V. Mrš. Přineste smetanu z komory. Sebeřte ji z pěti mis. Kun. Sebere mléko, sbírané ohřeje. Rais. Hospodář sebral na zemi nejmladšího košiláčka. A. Mrš. Lidé Kobylští sebrali Petra Beneše druhého dne v hájku polomrtvého. Hrb. Zapomínáte, že jsem vás doslovně sebrala s dlažby. Vach. D (do ruky) vzíti, uchopiti, popadnouti. Až bude dráha dostavěna, seberou [Baborovi] uzlík a potáhnou dále. Čap. Skočím do kostela, seberu modlu a poletím za vámi! Ehrenb. Sebral svůj klobouk a odešel. Maj. Sebral rychle všecko své zboží a odkvapil. Zey. Sebralo ho [děvče chlapečka] do zástěry, běželo ho utopit. V. Neb. Sebral jsem svých pět švestek a šel přichystal jsem se k odchodu. Dur. Řekne-li pan farář: „váš kluk se dobře učí“, sebere ho tatík a odvede ho do Písku, do škol. Baar. Sebrala obě děti a odjela do svého domova. R. Svob. Slim, jak se dověděl, že někde v provincii pukl nějaký producent — sebral káru a honem za tím. J. Wen. D násilím, neprávem někomu něco odejmouti, vzíti, zabrati, ukradnouti, neprávem si něco (někoho) přivlastniti; zabaviti, zkonfiskovati. Když spatřil, že se ta cizí žena nehýbe, napadlo mu, aby nic ve statku nesebrala. Baar. Já pytel s moukou nechal v lese. Musím pro něj, aby mi ho nikdo nesebral. Šmil. Nepožehná-li Pán Bůh na rok, pak věru co žid nesebral, to se bude exekovat. Herb. Tam v mojí vlasti je velký pán, mnoho má hutí a dolů — když už nám sebral půl ojčizny, proč by nám nevzal i školu? Bezr. Kdo nemá zaplacíno, provede se mu heksekucí a všecko se mu sebere. A. Mrš. Král Jindřich VIII. také statky kněžské sebral. Ehrenb. A tak mě popadl strach, aby mně i kralickou nesebrali a nespálili [jesuité]. Jir. [Strážník roznašeči:] „Dejte sem ‚Národní‘, jsou sebrány. Herrm. Co se stalo, stalo se, voda to sebrala a je po všem! V. Mrš. Nebylo divu, že tu i tam břitva zajela a sebrala i kousek kůže. Herrm. Ale na něj [rekruta] kdyby to tak přišlo, jít na tři léta do Bosny, jaj Bože, to by mu sebralo celé životní štěstí! Preis. [Zimnice] chodila na něho přes den a sebrala mu všecku sílu. Preis. Komínek se rozhlédl a zasmál se: „Tys jim [nováčkům] ale Ferenc sebral červa!“ zkrotil jsi je. Ros. Politickým uměním jest prastaré chytráctví — sebrati vítr s plachet svého protivníka zaskočiti ho použitím proti němu jeho vlastních prostředků. Přít. To je neštěstí malé scény: my talent vypipláme a velké divadlo ho sebere. Součková. D sehnati, opatřiti si, obstarati, získati. Kdes, chlape, jenom sebral ten božský malvazír? Vrch. [Skříň] s řadami skvostně vázaných knih — ale kde jen ty sebereme! Čech. [Babička vnučce:] Kdes sebrala hloupé, podlé ty klevety? Svět. U Blablů si dali krávě [jméno] Kamila. Nevím, gde to sebrali. Lid. nov. [Rychtář] odešel, by sebral některého pacholíka, který by schytal pasoucí se koně. Něm. D (koho) někoho někam odvléci proti jeho vlastní vůli, zatknouti někoho. Kdykoli se jim [pánům] zlíbí, syny jeho [rolníka] seberou, na vojnu je pošlou. Svět. Hned při první asentýrce ho sebrali a v říjnu rukoval. Maj. Říkají mně [lidé tulákovi] „člověče, já vás dám sebrat,“ nebo „táhněte, člověče!“ Čap. Zrovna teď sebral na trhu policajt hokynáře! Ner. Ať mne čert sebere! Maj. D (koho) lid. pokárati někoho, vyčiniti někomu. [Kazatel] sebere vždycky ten nynější svět. Rais. P. Zsedenyi ve svém spisku prý p. Bacha velmi sebral nepříznivě kritisoval. Havl. D Lid. zdárně, úspěšně něco vykonati. „Ten náš táta, ten to [zdravici] umí sebrat!“ rozplývala se ševcová v dojetí. Šib. [Voral k svému koni:] „A co říkáš, abysme to [orání] zas jednou sebrali spolu!“ Rais. Trochu jsem pak jel, ale nakonec jsem to sebral už nadobro jen po svých. Rais. D (koho) expr. překonati někoho, zvítěziti nad někým. Náš Tuřanský všechny ty Pražany sebere. Lid. nov. D (koho, co čím) lid. prudce někoho, něco něčím udeřiti, zasáhnouti. Vyšvihl se naň [Kubišta na koně] jako mladík, sebral ho ostruhou. Jir. Sebrav citelně svého hnědouše, uháněl [jezdec] přímo ku stavení. Jir. Sebral ji [káču] bičem — že mě trefila právě do holeně. Herrm. Po tlamě ho [muzikanta] seber! Mah. D Ob. tělesně vysíliti, vyčerpati, silně unaviti. Mařenku nemoc pořádně sebrala. Šim. „Sebralo mne to [nemoc],“ zajektala Maruša. M. Jahn. Když mu před lety umřela žena, sebralo ho to tuze. Rais. „Chudero, byl to deň, zebral tě!“ pravila. Nov. Ten letošní masopust mne přec jen notně sebral; není to maličkost tančit některou noc na třech, čtyrech bálech. Svět. Válka nás zle sebrala. J. Čap. D sebrati si (koho) lid. vstoupiti s někým v manželství. Nevěřil ani vlastní ženě, kterou si přece sebral z opravdivé lásky. Preis. [Lojzla] Kátla živila a teď si sebral jinou s penězi. Rais. D sebrati se sejíti se, shromážditi se, seskupiti se, spojiti se ve větší množství n. celek. Kolem Žižky při večerním chladu sebrali se podhejtmani v radu. Čech. Kolem hlučících žebráků sebral se brzy velký zástup lidí. Zey. Drobné stružky sebraly se přívalem v jeden proud. Hál. Nad Rakouskem sebraly se nyní bouře a mraky. Havl. Slza sebrala se jí v starých očích a vykulila se jako hrách po její tváři. Šim. Všecka tato hořká žluč sebrala se v jeho [farářově] duši. Vrch. D shromážditi se k vojenským, válečnickým účelům. Proč nezvoníte všemi zvony, aby lid okolních vesnic ve zbraň se sebral. Zey. Pan Heinrich z Plavna přispěl a tu jsme se na Žižku velmi silně sebrali. Jir. Zast. [Král královně:] Sněm mi dá svolení, aby se pole sebralo proti uherskému králi. Jir. [Na Černé Hoře] postačí pouhé tři dni, aby se veškeré mužstvo polem sebralo. Hol. D Lid. uzavříti manželství. Sebrali se [Jakub a Bára]‚ a rychtář vystrolil veselku. Něm. Mladí lidé, chtěli li se zebrat, nemuseli chodit na křesťanské cvičení. Hol. Maryška se těšila, že se budou moci [s Danyšem] brzy sebrat. Preis. [Nápadník říkal,] ze se pořádně před oltářem sebereme, jen abych svolila. Jah. D Zř. vytvořiti se stahováním, nabíráním do záhybů. Mezi obočím několikráte mu škublo, ale nesebrala se tu hloubavá vráska. Čap. Ch. D Lid. zhnisati, podebrati se. [Fanda] propichoval si špendlíkem bělavý bubínek sebrané bolesti. Mrš. Na Hromnice [přadleny odpočívaly] (aby se nesebraly prsty). Č. lid. D vzpamatovati se z něčeho, vzchopiti se, vzmužiti se, soustřediti se usilovně k něčemu. Pán jda komnatou z ničeho nic se stolu chytl, a když se za okamžik sebral, na závrať zaklel. Jir. Nemohl jsem se sebrati, dřímal jsem na koni. Hol. V tom ho kobyla uhodila tak, že se vlčák převalil a chvilku zůstal ležet; a když se zas sebral, byla kobyla ta tam. Erb. Mužům sluší, aby se sebrali v nehodě každé Ner. Musíme vás vyslechnout. Seberte se přece. Vach. Jesuita sebrav se na mysli, první na pochvalu Bohorodičky úst svých odevřel. Ehrenb. Toto rojení [nápadů] zaviňovalo, že se nemohl sebrati k souvislému výlevu. Herrm. Dříve než se k novému skoku mohl sebrati, padla rána sekerkou. Tomsa. Nemohl se k dobré paměti sebrati. Šmil. D po nemoci, po nepříznivé situaci nabrati opět nových sil, zotaviti se, uzdraviti se, okřáti. Zdálo se, že musí [nemocný] umřít. Ale on začal se sbírat a sebral se. Her. Sám se poměrně záhy sebral a pozdravil. Jir. Za dva dni byl se tak sebral, že se chystal opustiti nemocnici. Zey. Po dešti vše sebralo se, setba pěkně mládla. Heyd. D postaviti se na nohy, povstati. Sklouzl na mokré půdě a padnuv nemohl se sebrati. Jir. Klopýtal oranicí, upadl, sebral se a uháněl dál. K. Čap. [Dudák] marně se země sebrati se usiloval. Ehrenb. On [opilý Bárta] mocí se sebrav na nohy, chvátal, běžel. Mácha. [Stařec] polehuje a teď se už ani z postele nemůže pořádně sebrat. Jir. D připraviti se k odchodu, vydati se na cestu, odejíti. Jak někdo cizí vejde do domu, sebere se [Helenka] a ta tam. V. Mrš. Seber se a jdi na půdu pro mucholapku. Herrm. Na konec tedy máme se sebrat a odejít? Mah. Matka sebrala se do chléva. Šlej. Nejlepší když se domů sebereme. Něm. V. t. sebrání, sebraný.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1073 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1073