• silueta, -y f. stínový obraz, který podává obrys předmětu, zatím co plochu v něm vyplňuje neurčitou barvou. Nad stolem viselo několik rytin a pod nimi silhouetta pražského pana strýce. Jir. Nad psacím stolem viselo plno silhuet. Jir. D něco stínovému obrazu podobného, podoba blízká stínovému obrazu. Někde se záslona odhrnula a bylo viděti silhouetty osob. Jir. Na vrcholu Slánské hory k nebi vypínají se tři kříže. Proti modrému nebi rýsují se jejich silhouetty. Baar. Mlhou vzadu mdle rýsu je se silhouetta hradu. Vrch. D Lit. letmo načrtnutá povídka.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 125 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 125