• skutečnost, -i f. opravdová, skutečná existence, realita. [Sen] před skutečností krasší rozplýval se. Čech. Bavilo ho rušiti její lepší náhledy o lidech a poměrech fakty holé nepoetické skutečnosti. Jir. Já bych myslila, kdyby se toho duchovní správce ujal, že by se jistě ústav ten brzy v skutečnost uvedl. Něm. Vaňous byl tím zase vrácen skutečnosti. Vach. Od Dobrovského pak, až do té doby dospěla myšlénka ta [všeslovanství] k největší skutečnosti. Havl. Vypravujeme prostě holou skutečnost. Čech. V povídkách považuje se lid za nejchytřejší, a v skutečnosti drží se za hloupého. Něm. D skutečně zběhlá událost, fakt, jev, zjev. Zůstává historickou skutečností, že zástupci celého národa učinili 6. ledna tohoto roku projev. Dyk. Je a zůstane politickou skutečností, že tak zv. „Deutschböhmen“ bez nás a proti nám nedovede ve svém vlastním území vlastními prostředky udržeti pořádek. Dyk. Co by za to dala, kdyby mohla všechny skutečnosti posledního roku odčiniti. Herrm. Střízlivě počítajíc se skutečnostmi, zamítá všecky osobní vášně. Lum.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 459 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 459