• slon, -a m. největší suchozemský ssavec, s mocným chobotem. I viděl jsem [v zoologické zahradě] koupat se slony. K. Čap. Celou těžkou truhlu položil si na záda a dupaje jako slon odnášel ji na saně. Rais. Tak tlustou kůži má jako slon. Ner. A vyhráť ne a ne [lutrista], leda nějaké to ambo nebo extráto, ale to bylo jako moucha pro slona pramálo. Rais. Zool. slon africký druh ssavců z podřádu Proboscidea, Loxodonta africana; sloni indičtí rod ssavců z čeledi Proboscidea, Elephas. D Expr. člověk ve společnosti neohrabaný. Markétka vykládá, co jí kdo řekl, který z těch mladých slonů jí přišlápl střevíc. Řezáč. D Expr. třetí osoba doprovázející dvojici (milenců); nevítaný společník vůbec. Tak tedy ti dva mládenci chodili do zámku za pannami Šimákovými a mladý poeta Bělohrobský dělal jim jaksi slona. J. Kvap. Můžete mi zase přijít, abych vám dělal slona na nějakém výletě. Schein. D Vulg. nadávka. Co chceš, slone, pár do nosu? Haš. „Teď pobídni, ty jeden slone!“ zvolal na Ondru. Klost.