• sloužiti ned. (komu) obsluhovati někoho, pomáhati někomu. Lina věru nedala si dnes co nevěsta sloužit. Podl. Nevstal po tři dni a Maria sloužila mu s láskou velikou. Zey. Nevyslovila, že jí celý ten čas [kavalír], co v Praze prodlévala, náležitě rytířsky sloužil. Jir. Počali všem sloužit koláči, pečení a pivem. Svět. Sloužil jim bedlivě drnčením dud. Puchm. „Není vám známo, jestli zdejší pan direktor nemá v Praze bratra?“ — „Nemohu sloužit.“ Hajn. Dejte si sloužiti: — [slunce] už dávno vzešlo! Vlč. Zast. Byl od Čechů ochotně přijat a líbezně sloužen. Win. D býti zaměstnán jako sluha, služka. U Sokolů sloužil [podomek] od čtrnáctého roku. R. Svob. Když jsem já sloužila v pivováře, měla jsem milého z kanceláře. Čel. Také bratří a sestry, kteří řemesla dělají neb selské dílo, ať na mzdě slouží. Pal. V tom nebudu po vůli, a kdybych měla jít mezi cizí lidi, a třeba sloužit. Jir. Druhého dne ptal se na jednou, kde Václav je. „Slouží u Kosinků.“ Jir. Sloužila za děvečku ve statku. Jir. Starší [dcera]‚ Filomenka, slouží u ministra. Rais. Nelze zároveň míti dvě vlasti, dva své národy a dvěma pánům sloužiti. Havl. D býti zaměstnán v úřadě, na vojně a pod. A jízlivý [byl] jako vrchní rada, který slouží už rok přes pensi. Vach. Sloužil v Trhanově od píky, jako písař, pojezdný, obroční. Baar. „Frlegr“ Gauss, muž ne mladý, který již za válek Napoleonských sloužil. Jir. [Jeník z Bratřic] sloužil v poli proti Francouzům. Jir. Sloužil u téhož pluku již třetí kapitulaci. Arb. Přen. Pan otec Hovorka sloužil už druhou manželskou kapitulaci. Tůma. Bez toho už slouží [kabát] druhou kapitulaci. Arb. D konati prospěšné práce, pracovati pro někoho. Jestli pravicí svou vlasti sloužiti chce, radili bychom mu pomodliti se. Havl. Ta touha sloužiti národu vědeckou tvorbou žila v Pekařovi od mládí. Krit. měs. Nic není tak těžkého, jako umět sloužit ideálu. K. J. Ben. Vynikal všelikou ochotou, kde možná bylo sloužiti obci. Štulc. Meč, jenž Kristu slouží, před ženou se sklání. Čech. Sloužil znamenitým pérem svým knížeti Metternichovi. Jir. D dobře fungovati, býti v dobré činnosti. Já také přibírám, jen kdyby mně játra sloužily, vypadám trochu žlutě. Ner. I dech jí valně nesloužil a také se žaludkem churavěla. Svob. Zdraví jí nesloužilo. Jir. Nohy mu hrubě nesloužily, chvěly se. Jir. D býti prospěšný, prospívati. Ostré jeho podkovy dobře mu při tom sloužily. Ritt. Dobře víme, kterak štěstí válečné mu sloužilo. Krás. Čas. Výborně sloužil osud zpupnému Záviši. Ritt. Pozorovalať, že počasí Irence málo slouží. Jir. Zraku jeho sloužilo luzné přítmí. Jir. Zahradnictví mu sloužilo až radosť. Herb. Na cestě vše poutníkovi slouží k dobru vždycky. Vrch. Já vím, že vámto zde [v lázních] slouží. Pfleg. [Vzkažte,] aby se to udělalo, dokud časové slouží! Win. Jak se máte? Nu, Vás se člověk nemusí ani ptát. To se vidí, jak Vám to slouží! Ner. „Na zdraví, pane Pištoro!“ „Ať slouží!“, děl pan Pištora uctivě. K. Čap. Ať slouží ke zdraví. Květy. Všelicos napoví, co mu neslouží ke cti. Prav. K hanbě-li bohům těm nesloužilo, že přehorlivý ctitel jejich vlast svou ztratil. Čel. Neslouží mi to ku potěšení, že harmonii i této vysoké sněmovny ruším zlozvukem. Pal. D býti používán, užíván zač; býti něčím. Již litoval svých nepředložených intrik a ostatní cesta sloužila mu jen ku přemítání, jakby asi věc napravil. Svob. Mělo [víno] ku mši sloužit zítra. Ner. Nejstarší historie mé maličkosti, pokud má paměť jí slouží jako historický pramen, jest poněkud mlhava. Jir. Zastrčila si do oka sklíčko sloužící jí za brejle. Prav. Teď vyskočila od špalku, jenž za stůl sloužil. Jir. Nechť tu za příklad slouží případ, kterého si málo kdo povšimnul. V. Mrš. Vedle byl menší pokojík za spíž i skladiště všech možných věcí sloužící. Svob. Od kupce přinesl jsem dyhy, které měly sloužiti za podložku poetickým výtvorům vánočním. Bouš. „Rukověť“ opět slouží přehledu a hodí se zvláště pokročilejším žákům. Durd. Suď to osud dál i ta všemohoucí náhoda, jíž sloužíme za hříčku. R. Svob. Ve svrchovaně nepříjemném dojmu, že slouží za blázna dvěma klukům, vrhl na Jindru rozezlený pohled. Čap. Ch. Učí následovati Krista, jehožto život slouží jemu právě za pravidlo přední a všeobecné. Pal. Přední pokojík sloužil k obývání. Staš. Kvapně pozdvihla hoření stěnu [stolu] sloužící ke psaní. Havlasa. Hrobový kámen slouží místo stolu. Havl. Špinavému dvoru sloužila svým zjevem za bezděčnou ozdobu. Mrš. D prokazovati úctu, poctu, býti cele oddán. Rukama lidskou krví potřísněnýma nemohl sloužiti bohu. Jir. Nerouhejte se déle Pánu, jemuž sloužím. Ritt. Bohu sloužím svými modlitbami. Vrch. Mní, že bohu, zatím ďáblu slouží. Heyd. Světu jsi sloužil, v kostky hráls a hýřil. Jir. Zapomněla na všecko a sloužila jenom tomu mamonu. Rais. Jaká ale strast čeká na ty, jenž v hodování se vydávají a břichu svému slouží! Suš. D sloužiti mši konati obřad mše. Dáme za jejich duše mše svaté sloužit. Václ. Neb. Nemohla na mši, již probošt ve hradní kapli sloužil. Jir.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1581 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1581