• směr, -u m. myšlená linie, v které se děje nějaký pohyb; určení něčeho vzhledem k stranám světovým, k poloze kolmé, svislé, šikmé a p. Zastavili se na chvíli, jakoby naslouchali nebo čekali, pak změnivše směr, nejedou více svahem nahoru. Jir. Jen šelest větví a zmítané vršky udávaly směr jeho cesty. Jir. Neřídil směr lodi muž, baby byly u kormidla. Bezr. Studují led a jeho zvrstvení, směr, tah a sílu větrů i sluneční skvrny. Čteme. Nemohl nikdy přesně stanoviti směr toho zvuku. Čech. Sekeru takovým směrem napřáhl, jakoby na hlavu mířil. Svět. „Tedy tys to byl, ty darebo!“ zvolal dědeček a hůl vzala směr svůj na Francka. Šmil. [Lodička] vzala šťastný směr ku přístavu. Šmil. Nemýlím-li se, slečno, jdeme jedním směrem. Stroup. Dvé očí má člověk, ale obě se mu jedním směrem dívají. Hol. Zelené rybky kmitavě se proháněly všemi směry. Čech. Jeho postava se všemi směry pěkně zaokrouhlila, „pás“ vůbec zmizel. Herrm. Byloby přehnáno tvrditi, žeby ona [Francie] byla vždy postupovala v každém směru v čele národů po všech stránkách. J. Pal. Měla [cesta] v těch místech hodný kus zcela rovný směr. Šmil. Ostatní se postaví v rovném směru jeden za druhým. Něm. Přátelé vstoupali po úbočí směrem křivolakým. Šmil. Zahleděl se směrem bílého, po tmě rýsujícího se čepečku. V. Mrš. Voj. spojnice středu východiště vojenské jednotky se směrovým předmětem anebo s cílovým prostorem. Směr výstřelu kterým letí střela, jakmile opustí hlaveň; osa hlavně při výstřelu, prodloužená do nekonečna. D Zř. strana (světová). Nejraděj, tu lásku vykřik [bych] do všech čtyřech směrů světa! J. Tom. D směrem (ke komu, k čemu, od čeho, proti čemu a p.) zdůrazňuje směrový význam předložky. Farář nachýlil tělo směrem ke kostelníkovi. Rais. Blížil se směrem od uhelného trhu. Jir. Ostatek Brumovice šířily se po svahu na levo od kostela, méně směrem proti divickému větřáku. Herb. Vykročuje směrem k východu. Vanč. D ráz, povaha, způsob, zaměření. Mládí je doba, kdy jeden okamžik rozhoduje o celém směru života. Svob. Dával prý akademické mládeži škodlivý směr. Jir. [Jesuité] ráz a směr svůj vtiskli i velké většině tehdejší české literatury. J. Vlč. Seznávaje směr ústavu [uršulinek] jej nazýval semeništěm odrodilství pohlaví ženského. Svět. V pěti minutách daly směr celému jejímu budoucímu životu. Ner. Působili na chlapce nejen ve směru národním, ale také v náboženském. Jir. [Setkání v mém salóně] nebyla žádná náhoda, nýbrž nástraha vypočítaná na romantický směr vašeho smýšlení. Zey. Paní radová byla osobnosť směru praktického. Šmil. Umřel v pevné důvěře, že dědice zanechal, který jeho směrem dále pracovati bude. Něm. Titul už udává směr a účel malé této knížečky. Ner. Obsahovati bude „Krok“ články vědeckého směru. Zl. Praha. Její přítomností vzala rozmluva jiný směr. Kam. Hovor jejich nesl se brzy jiným směrem. Zey. Hosp. chovný směr souhrn tržních, hospodářských a chovatelských požadavků na tělesné tvary a užitkové vlastnosti i jakost chovaných zvířat. D v tom (tomto, jednom, jistém, žádném a p.) směru poněk. zast. v té (této, jedné, jisté, žádné a p.) věci, příčině. Souhlasil s programem a doplnil jej v tom směru, že Zpěvácký spolek přejme vůdčí úlohu. Mach. Ne, že bych po Vás netoužil. Víte sama nejlépe, jak to v tomto směru se mnou dopadá. Boř. Poštěstilo se však [nejnovějšímu bádání] částečně modifikovati je [hořké pravdy] alespoň v jednom směru. Vrch. Před dvěma tisíci lety mohli jsme již ve mnohém směru být tam, kde jsme teprv dnes. Ner. Mluvilo se o Františku I., králi francouzském, markraběti braniborském, ano v jistém směru objevují se co kandidáti i pan Zdeněk Lev z Rožmitala a pan Vojtěch z Pernštejna. Rez. Seznal jsem, že jest žena velice marnivá, v každém směru mlsná i lehkomyslná. Lier. „Nu, aspoň všestrannost neupřete slečně Kláře.“ „V žádném směru, ale věřte mi, já bych se trochu bál ženy, která tančí cake-walk a cituje Spencera.“ Hlad. D souhrn názorů, pravidel a zásad, jež se uplatňují po jistou dobu ve vědě, umění, hospodářství a politice. Nové duchovní směry zápasily se starým světem. Lit. noviny. Můžete se vůči „školám a směrům“ postaviti i na stanovisko zcela záporné. Vrch. Tehdy vládnoucím směrem ve všech moderních literaturách byl symbolismus a dekadence. Kar. Hovor přešel na školy a směry v malířství. R. Svob. Po všech křižovatkách směrů, po všech bojích stran s uctivou pobožností vrátí se každý Vlach k čarovné knize „Zasnoubenců“. Vrch. Kinematografické tvoření nenavazuje na všechny výtvarné směry, které si oblibovaly vyjadřovat pohyb. Krit. měs. Jaké nepoměry! Jaký skřipot per! Pro samé jsme směry ztratili již směr. Quis. Flašinet svedl oba nepřátelské hudební směry dohromady. Paleč. [Bezruč] nedal se zařadit do literárních škol, směrů, škatulek. Dyk. D Zř. smysl, význam. Směr její [pověsti] jest patrný, totiž ten: že tehdáž bude zemi České blaze, až lid bude vesměs bohabojný. Erb.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 664 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 664