• smrk, -u m. 1. druh jeličnatého stromu. Spatřiv špičky vysokých, temně zelených smrků, jemně se usmál. Rais. Kolem nich [skal] pnou se štíhlé jedle i kosmatější smrky. Jir. Bot. rod jehličnatých dřevin z čeledi jedlovitých, Picea; smrk obecný.
  • smrk, -u m. 2. vyčištění nosu smrknutím; hlen z nosu, vozher.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 96 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 96