• smyčka, -y f. klička, oko na konci provazu, drátu a pod. zařízené na sdrhování. Smyčka [provazu pro potřeby PO] je z dobrého konopí. Instrukce. Hodil mu jiný Kumán s koně přes hlavu smyčku a strhl ho k zemi. Jir. Znovu vystoupil na trám a vstrčil hlavu do smyčky [k oběšení]. Vrba. Jen to pan Drmola zachroptěl, jako by mu hrdlo smyčkou zadrhoval. Herrm. Sama boží spravedlnost mu zadrhla smyčku kolem krku způsobila jeho pád. Vrba. Přen. Lest, bída, nejistota i zloba svíraly mysl svými smyčkami. Dur. Mysl. drátěné oko k chytání zvěře. D zádrhel, klička uzlíku (na tkanině a pod.). Okolo krku má každá [žena] černou šňůrku, zpředu na smyčku uvázanou. Něm. Zatáhl tkanici, smyčka povolila, otevřel desky. Herrm. Zkouškami se zjistí, zda ten či onen [telefonní úsek] je bez proudu, nebo zda má „smyčku“ (spletené dráty). Zpravodaj. Text. oblouček utvořený u smyčkových tkanin. D něco majícího podobu uzavřeného oblouku. Bude na ústředním hřbitově otevřena též horní brána poblíž smyčky elektrických drah. Lid. nov. Zářící nitková smyčka v skleněných hruškách žárovek sežloutla. Čap. Ch. Vracející se bumerang dovede opisovat nádherné smyčky. Rozhlas. Pilot chtěl provést ještě několik smyček. Rozhlas. Kočí opsal bičem smyčku. Poláč. Už se pod ní nohy podlomily a před očima se jí objevily smyčky. Hvězda. D léčka, nástraha. Marny všechny Telesovy kličky, poklony a nalíknuté smyčky. F. S. Proch. Nemohl jsem uhádnouti jeho zámyslů, byl jsem však ve smyčce. Vach. Pan král vida, že se mu kohout z nastrojené smyčky vyvlekl, ráčil se dobrotivě usmáti a propustil jej v milosti. Erb. D Zast. šňůra na lovecké psy; smečka psů; dvojice na jedné šňůře spjatá. Myslivci doprovázejí jej, vedouce za sebou na smyčkách hejno rychlých chrtů. Lum. U pasu visely mu [hajnému] tesák a smyčky. Jir. Strašná smyčka psů s ohnivými tlamami a očima. Svět. Měl jsem dvanáct smyček hončích psů. Tomíč.