• spára, -y f. (7. sg. spárou, 2. pl. spár, 3. pl. spárám atd.) úzká podélná mezera, skulina mezi něčím. Spárami okénka v zimě nepříjemně táhlo. Rozhlas. Jen se shýbněte k bylinkám, rostoucím v prachu u cesty, ve spárách skal. Eva. Každý [hutník] měl jednoduchý vozík, bednu na kolečkách, jejíž spárami kapalo černé bláto. Maj. [Cvrčci] se noří s tichou svou hudbou ze všech skulin a spár jako pidimužíci pohádky. Čech. Dívali se, jak ucpávají spáry roubených stěn. Jir. Tech. styk dvou konstruktivních dílů. Stav. dilatační spáry umožňující roztažení vlivem teploty. Geol. vrstevní spára teninká mezera mezi vrstvami. D Dial. spary neschůdný n. nesjízdný terén plný děr a výmolů. [Vozil doktora do Luhačovic] a všude tam po valašských sparách a v kopcích rozlezlých dědinách. A. Mrš. Michal vezl hromadu klestí po takových sparách, kde si krávy div nohy nepolámaly. Koudelák.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 146 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 146