• spojka, -y f. věc, předmět něco spojující. Perské koberce a spojky pro zařízení bytu koupím. Čes. sl. Třecí spojka, obstarávající navíjení promítnutého filmu na cívku ve spodním ochranném bubnu. Smrž. Rachot kol, jejich nárazy a skoky přes kolejnicové spojky v určitých přestávkách Julču vždy mile zkolébávaly. Herrm. Tech. zařízení n. součást sloužící k spojení, spojování jednotlivých dílů stroje. Spojka u motorových vozidel zařízení vložené mezi motor a rychlostní převody. El. tech. předmět, zařízení sloužící k mechanickému n. elektrickému n. obojímu spojení vodičů. Hud. mechanické zařízení spojující klávesnice varhan navzájem n. s pedálem. Fys. kladná čočka. Kryst. spojka krystalová krystal složený z několika různých tvarů. Bot. nerv zpravidla třetího stupně spojující nervy stupně nejblíže vyššího v listové čepeli. Spojka děložní stopkovitá část klíční rostlinky jednoděložných spojující děložní pochvu s hypokotylem. Zool. spojky zvláštní kůstky na lebce ryb, copulae. Gram. spojka neohebné slovo, které spojuje výrazy slovní n. větné v jednotky a naznačuje zpravidla i jejich významový vztah. Spojka podřadicí, souřadicí. D dopravní, komunikační spoj, spojení (obyč. mezi dvěma n. i několika hlavními spoji). Auto se rozjelo, zpět tou zablácenou spojkou, potom po hlavní silnici. Hvězda. Police leží na spojce Náchoda, Hronova a Broumova. Rozhlas. Usedneš do elektrického vozu, který je jen spojkou na trati k tvému domovu. Lid. nov. D kdo obstarává styk, spoj, spojení s někým, s něčím, prostředník, spojovací člen, článek. Netušil jsem, že spojku a nezbytného průvodce v těchto oblastech [pražského podsvětí] najdu právě v bývalém spolužáku. Přít. V Praze na filosofické fakultě se stal hybnou spojkou všeho českého a pokrokového živlu. Bass. Byl při natáčení spojkou u telefonu. Týd. rozhl. Ministr byl odkázán na své presidium. To bylo spojkou mezi ministry a jednotlivými referenty. Přít. [Knihovna] slibuje býti kritickou a poučující spojkou mezi všemi, kdož mají co říci k dnešním událostem. Hovory. Mezi aristokratem a republikánem byla spojkou poctivost. Stroup. Voj. vojín (pěší, jezdec, motocyklista, automobilista, letec) určený k donášení rozkazů, hlášení a zpráv od jednoho velitele k druhému. Sport. v kopané a pod. míčových hrách hráč útoku, který spojuje středního útočníka s křídlem.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 475 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 475