• spojka, -y f. věc, předmět něco spojující. Perské koberce a spojky pro zařízení bytu koupím. Čes. sl. Třecí spojka, obstarávající navíjení promítnutého filmu na cívku ve spodním ochranném bubnu. Smrž. Rachot kol, jejich nárazy a skoky přes kolejnicové spojky v určitých přestávkách Julču vždy mile zkolébávaly. Herrm. Tech. zařízení n. součást sloužící k spojení, spojování jednotlivých dílů stroje. Spojka u motorových vozidel zařízení vložené mezi motor a rychlostní převody. El. tech. předmět, zařízení sloužící k mechanickému n. elektrickému n. obojímu spojení vodičů. Hud. mechanické zařízení spojující klávesnice varhan navzájem n. s pedálem. Fys. kladná čočka. Kryst. spojka krystalová krystal složený z několika různých tvarů. Bot. nerv zpravidla třetího stupně spojující nervy stupně nejblíže vyššího v listové čepeli. Spojka děložní stopkovitá část klíční rostlinky jednoděložných spojující děložní pochvu s hypokotylem. Zool. spojky zvláštní kůstky na lebce ryb, copulae. Gram. spojka neohebné slovo, které spojuje výrazy slovní n. větné v jednotky a naznačuje zpravidla i jejich významový vztah. Spojka podřadicí, souřadicí. D dopravní, komunikační spoj, spojení (obyč. mezi dvěma n. i několika hlavními spoji). Auto se rozjelo, zpět tou zablácenou spojkou, potom po hlavní silnici. Hvězda. Police leží na spojce Náchoda, Hronova a Broumova. Rozhlas. Usedneš do elektrického vozu, který je jen spojkou na trati k tvému domovu. Lid. nov. D kdo obstarává styk, spoj, spojení s někým, s něčím, prostředník, spojovací člen, článek. Netušil jsem, že spojku a nezbytného průvodce v těchto oblastech [pražského podsvětí] najdu právě v bývalém spolužáku. Přít. V Praze na filosofické fakultě se stal hybnou spojkou všeho českého a pokrokového živlu. Bass. Byl při natáčení spojkou u telefonu. Týd. rozhl. Ministr byl odkázán na své presidium. To bylo spojkou mezi ministry a jednotlivými referenty. Přít. [Knihovna] slibuje býti kritickou a poučující spojkou mezi všemi, kdož mají co říci k dnešním událostem. Hovory. Mezi aristokratem a republikánem byla spojkou poctivost. Stroup. Voj. vojín (pěší, jezdec, motocyklista, automobilista, letec) určený k donášení rozkazů, hlášení a zpráv od jednoho velitele k druhému. Sport. v kopané a pod. míčových hrách hráč útoku, který spojuje středního útočníka s křídlem.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 475 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 475