• sršeň, -šně m. řidč. f. druh velikých vos. Pozorně při řeči své okem stihal velkého sršně, jenž se v okně mihal. Svob. Ryšavec vylítl, jak by jej byl sršeň bodl, zavyl vzteky. Čap. Ch. Pocestný sebou trhl, jakoby mu byla sršeň kol uší zabzučela. Šmil. Ze všech stran rojilo se to jako sršně. Mah. Sic hrdinsky si v krutém vedli boji, však proti sršní roji co zmůže hlouček malý lesních včel? Kuč. To byl člověk jako sršeň zlý, útočný. Něm. Velfloviců bylo jako sršňů. J. z Hv. A zas [dítě] do hrozného křiku „I bodejž tě sršeň sám —!“ [v kletbě]. Erb. Zool. druh vos, Vespa crabro.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 115 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 115