• srdce, -e n. orgán charakteristického tvaru uložený v prsou a uvádějící krev do oběhu. Srdce mi prudce bušilo. Šim. Jaro se ozvalo ve prsou, srdce tak buší a tepe. Ner. Včera [mu] zase „srdce vynechávalo“ nepravidelně tlouklo. Čap. Ch. Všecka krev vehnala se mu k srdci. Šmil. Pocítíte bolest, jakoby dýkou projel vaše srdce. Kar. Svině křičela, jakoby jí nůž do srdce vráželi hrozně. Hol. Okolo srdce mi bylo tak ouzko. Rub. V Hanušovi se při těch slovích srdce stáhlo. Šmil. Takové usmání v lících rozpučilo, že by bolestí se srdce rozskočilo. Ner. Pak bylo Jírovi, jako by se mu mělo srdce utrhnout. Hál. Já nejsem zlá, jak o mně povídají, já bych srdce rozdělila. Klost. Srdce z prsou by si za Antoše vyřízla — jen kdyby mu pomohla udělala by všechno možné. A. Mrš. Žloutly se tu ryzce, až se srdce smálo. Třeb. A srdce zrovna zmíralo v sladké té dřímotě V. Mrš. Ta dítky má — div mne to nezmučí! Pod srdcem jedno, druhé v náručí je těhotná. Vrch. Je [Bělehrad] jakoby srdcem dunajských kralů středem, jádrem. Ner. Přen. Tam, tam na Východě začalo srdce lidstva bít začal kulturní život! Ner. Černá země hýbala se pod povrchem, jakoby i srdce země už zabušilo jaru na uvítanou. Herb. Ba zdá se mi, že duše hájů nepustí ptáky z náruče, až slavíček, to srdce lesa, si při mém srdci zatluče. Hál. [V rolnictvu] vidím srdce národa. Svět. A mezi ním a plání leží Betar, to srdce vzpoury. Vrch. Byla tu Kutná Hora, stříbrné srdce království. Šus. Srdce vlasti, Praho, zdráva buď! Heyd. Výmluvný ten protest proti porobě a násilí nemohl jinak než otřásti srdcem Anglie. Krás. Círk. kongregace Srdce Ježíšova a Mariina několik řeholních společností katolické církve. Lék. dutý sval příčně pruhovaný, tvaru nepravidelně zploštělého kužele působící pohyb krve v cévách. Kuch. dušené hovězí srdce. D symbol, sídlo citu (lásky, nenávisti, radosti, bolesti). Brzy k srdci, brzy k rozumu klonila se. Šmil. Jsou [Kosmické písně] básněny více mozkem, než srdcem. Kar. Ruka vykonává vše, co jí srdce a hlava poroučí. Ner. Srdce se musí umlčeti a třeba i vyrvati. Jir. Srdce ji táhlo k dceři a k vnoučátkům. Něm. Probůh! což nemáš srdce? Krás. Jsou mezi vámi ještě lidé bez kusa srdce. Hol. Hledám lidi, v mém jak ve snu žili; bez srdce však larvy najdu jen. Mácha. Měl už tenkrát tvrdé srdce jako kámen byl nemilosrdný, necitelný. Šmil. Ženy mají srdce příliš blízko u mozku milují s rozvahou. Maj. Má [Františka] někoho již v srdci? miluje ho. Prav. Hoj, já mladá dívčina, srdce nezadané. Erb. Kterak se tedy nazývá vyvolená tvého srdce? Just. Vyznával upřímně, že po ní celým srdcem toužil. Prav. Milá dcero, co mohu říci, když si už podle srdce svého zvolila lásky. Něm. Jdi si, Alberte, kam tě srdce pudí. Jir. Rozdělil své srdce mezi Verunku a Teklu. Herb. Pravda-li, strýčku, že máte srdce pro naši vlast? Gabler. Nejpevněji však přilnulo srdce Jungmannovo k horoucímu vlastenci Vydrovi. Zel. Cítím, že tento člověk přirůstá mi k srdci. Mah. Stárkovi padla hned první den do srdce. Svět. Můj milý český jinochu, já v srdci svém tě nosím. Ner. Od přítele srdce odvrátil přestal ho mít rád. Svět. Nenáviděl od srdce křivdu opravdově. Šmil. Nenávidí z gruntu srdce směr, jakým se nese nynější lékařská literatura. Čech. Bylo jim velmi těžko u srdce byli zarmouceni. Šmil. Přece někdy to srdce stáhne zabolí to. Šim. Měl srdce v kleštích byl v úzkostech. Šmil. Jen mi teď nedělej těžké srdce nedělej starost, lítost. Něm. Musí ho srdce bolet, že pro několik hrstí obilí udělal nebožáka nešťastného musí trpět. Svět. A zas plakala, až jí srdce usedalo velmi lítostivě. Svět. Srdce ve mně radostí poskočilo. Rub. Odejde-li ona, dětem se srdce utrhne budou v těžkém žalu. Hol. Nevěsta jej odmítla a on si to vzal k srdci trápil se. Poláč. Vzal jste si k srdci mé napomenutí řídil jste se jím? Hlad. Mladá paní nebrala si příliš k srdci všechny zlomyslnosti a urážky nedbala jich. Her. Nepřeneseš přes srdce, abys jim zničil celou budoucnost nesneseš lhostejně. K. Čap. Nemohouc mužovo jednání přenésti přes srdce, podstrkovala synovi sem tam groš strpěti. Herb. Co srdce ráčilo, to se vítězným nedojedům vydati musilo vše, čeho žádali. Herb. Bylo mi tatínka z toho srdce líto upřímně. Kos. Pláče ze srdce lítostivě, upřímně. Vrch. S jak těžkým srdcem vytahoval své zlaťáky velmi nerad! Dyk. Umíral s lehkým srdcem lehce. Kun. S lehčím srdcem vrátil jsem se k Pavlovi Lum. D základ povahové stránky, sídlo duševního života, nitro. Lidé se umějí přetvařovati, kdo jim vidí do srdce? Šmil. Nemajíce v srdci žádné náboženství, před světem největší nábožnůstkářství provozují. Havl. Čekal s nápadným neklidem v srdci. Vach. Teď ukázal srdce i ledví objevil se v pravé podobě. Baar. Lidí dost, však srdcí, srdcí málo dobrých lidí. Heyd. Antonín má dobré srdce. Jir. Oni nemají zlé srdce. Šim. Kdo má kus poctivého srdce, raduje se s Vámi. Herb. Měl měkké srdce a tvrdou hlavu. Rub. Měla od jakživa srdce z másla byla jemná, citlivá. Tyl. Obr s srdcem dítěte dobrácký, citlivý. Mach. Zlatý skví se na prsou mu háv, ale pod ním bije srdce zrádné je zrádcem. Kamen. Měl štíra v srdci nasazeného byl neklidný. Baar. Co byl ženat, otevřel jí srdce vyznal se ze všeho. Svět. A dnes po letech vím, že Aleš každému srdce neotevře. Rais. Otevřel knězi hříšné své srdce. Šrám. Po ty tři roky s nikým od srdce nepromluvil upřímně. K. Čap. Vylívá srdce své mluví důvěrně. Ner. Vypravovati upřímně a nelíčeně, od srdce k srdci, dovede člověk toliko řečí jednou. Kos. Co na srdci, to na jazyku. Přísl. Mám ještě jinou věc na srdci chci říci. Šmil. Rád se odvážím, abych této obci ještě jednou vložil na srdce: Neustávejte dříve, až budete sjednoceni důrazně připomenul. Vlč. Vložil jí na srdce, aby se postarala o duševní upokojení manželovo uložil jí. Hol. A spadl jí kámen se srdce oddychla si, ulevilo se jí. Vach. Není radno nésti každému člověku srdce na talíři svěřovati se mu se vším. Maj. Měl strašně rád takové prostičké lidi, kteří mají srdce na jazyku. Jah. Srdce má na pravém místě je přímý, bezelstný. Hvězda. Od srdce mu ten smích nešel nebyl upřímný. Šrám. Děkuji Vám ze srdce. Klost. Musím vám ze srdce blahopřát. K. Čap. To bych mu přála z celého srdce. Just. A profesor Masaryk od srdce se smál. Herb. D sídlo odvahy, zmužilosti. Tak dodavše si srdce běží na Moskaly. Krás. Písní válečnou chuti a srdce sobě dodávali. Ehrenb. Jednou si vzala srdce dodala si odvahy. Prav. [Prapor] poslali za vojskem, aby roznítil skleslé již srdce. Ner. Chlapíka je kde nic tu nic, a srdce zaječí bázlivec. Něm. Ty babí srdce babo, zbabělče! Klost. Nohy se jí třásly, srdce měla jako jáhlu bála se. Jir. Člověk jako hora a srdce v punčoše. Rais. Mladistvému hrdinovi klesá srdce do kalhot. K. Čap. Srdce mu spadlo do boty ztratil odvahu. Čap. Ch. D část těla u srdce, prsa, hruď. Přižehl ji k srdci. Šmil. Rozpřáhl ruce a již mu ležela na srdci. Štol. Hlavu krásnou [měla] přitulenu k jeho srdci. Čech. Řekla jsem mu, že nosím na srdci škapulíř. Něm. Na srdci [měl] ty dudy své. Heyd. D Expr. člověk vůbec (ve spojení s dalším určením). Teprve v R. Jesenské dostalo se ženskému srdci rázovitější básnířky citovému (milostnému) životu ženy. Arne N. Co na tom, že mu padlo za oběť jedno ubohé lidské srdce člověk! V. Čer. Dvě milující srdce se shledala. Šmil. Bylo to poctivé české srdce poctivý Čech. Svob. Kdož vysvětlí, co se děje v těch mladých srdcích? Jir. Kam takové hanobení srdcí maličkých hned z mládí vésti může, to každý rozumný sám pováží dětí. Havl. D Hypok. důvěrné oslovení milé, drahé osoby. Otče dobrý, srdce zlaté, nic nechci. Mach. S Bohem srdce mé! Čel. Rozhodni se drahé srdce. Svob. Již je pozdě, moje srdce. Něm. Pepek — to je moje srdce. Pitt. D Kniž. bás. střed, středisko, nejdůležitější část něčeho. Říká se o nás, že jsme v srdci Evropy. Výb. [Cholera] šla dál svatou Rusí, dál, až k jejímu srdci, k bělokamenné máťušce. Jir. V samém srdci Blat se ocitli. Klost. A zdobí čarovnou tu zem, jíž srdcem Vltava se vine. Heyd. Druhové naši dostali se na hřbitov, ležící v srdci města. J. z Hv. Na řemeni lankasterku, za kloboučkem sivé péro, v srdci lesa borového tak mne potkal markýz Géro. Bezr. Bez konce pouť, bez konce žal, pro mne jen cit ve srdci skal! Mácha. Růžovou pak vodu ukrývá v srdce růží, jež máj zotvíral. Vrch. Jejich poupata nachová mezi šedě zelenými listy přijala až v samé své srdce včely. R. Svob. A vidět krokus, lilie, se zlatým srdcem narcissy. Vrch. Každý lístek každý puk až k srdci vyhlodaly. Krás. D něco tvarem srdci podobného. Každý z nich obětoval červené srdce z vosku panně Marii. Šmil. Vedle krámu pernikářského s ohromnými srdci a nápisy: „Na památku“ — stál zase krám celý ověšený růženci. A. Mrš. Koupím si srdce z marcipánu. Šmil. Slunce sloupem ohnivým se dere tam v srdce vyříznuté v okenici šeré. Krás. Malovala na chaloupku samá srdce červená. Vrch. Otřela mu židli hrubotvárnou s vykrojeným v srdce lenochem. Čech. D kladivo zvonu. Jasnými údery srdce bije v zvon. A. Mrš. S vysoka, na svatovítské věži bilo srdce „Zikmunda“. Jir. Smutně srdce umíráčku bije. Chal. D červená barva v kartách. Schválně jsem zanesl srdce — a pak jsme už mohli hoditi kartami na stůl. Maria.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3868 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3868