• stát, -u m. organisovaná politická jednota jednoho n. více národů na určitém teritoriu s určitým zákonodárstvím, vládou a správou. Státy bez průmyslu jsou chudobné a chudoba států tvoří i chudobu občanův. Bran. Jeho [Platonova] definice státu jako trvalého shromáždění lidí vespolek se potřebujících není sice již tak organická, ale je náběhem k pojetí společenského celku širšího, nežli je stát. Chalup. Fakticky byl český stát skupinou zemí, spojených především osobou panovníkovou. Urb. Čtyřicet let po smrti Kristově byl stát i chrám jeruzalémský rozbořen. Ner. Krajský fysik počal řečniti o úmrtnosti, zvýšeném významu péče o potomstvo pro stát, národ. Vach. Lid je jediným zdrojem veškeré moci ve státě. Ústava. Je za jímavým zjevem v Československu, že naše instituce rády dělají stát ve státě spravují se autonomně, nepodřizují se státní nadvládě. Přít. A přece je něco shnilého ve státě dánském! Aspoň mladý muž nemohl pochopiti, proč béře na sebe povinnost v podobě matně lesknoucích se rukávů [uniformy] není zde něco v pořádku. Kun. Vždyť tak ledacos trouchniví v tom literárním státě dánském. Lit. l. Přen. V Paraguai jesuité organisovali celý hospodářský stát složitou organisaci. V. Mrš. Když stát medonosných včel jakýmkoli způsobem matku byl ztratil, hned se přestanou buňky stavěti, med a vosk do zásoby snášeti. Am. Práv. nejvyšší územně organisovaná jednotka lidské společnosti. Hist. Církevní stát někdejší papežský stát v střední Italii. Zem. Spojené státy americké. D Zř. družina vladařova. Před domem seděl paša s veškerým svým státem. Hál. D Zast. uniforma; slavnostní oblek. Na večer oblékl se do svého „státu“. Paleč. A kolem oken v nejskvostnějším státu, jsa hotov juž k své lásky attentátu, sem tam těká [rek]. Pfleg.