• střet, -u m. bás. setkání s někým n. něčím. Já klaněl se a pomateně zdravil — střet náhlý téměř rozmyslu mě zbavil. Čech. Znám noční lampy s ranním šerem střet. Čech. „Já Podlažice, šelmo, dal, a ty mi tak jdeš v střet?“ vycházíš vstříc. Heyd. D Bás. srážka, boj, zápas, střetnutí. Tu dychtil každý po krvavém střetu. Čech. Mám zhynout zde, či s nimi [podloudníky] v střetu? Heyd. D Kniž. rozepře, spor. Nebýt sporu o část území oravského a spišského, nebylo by možno mluviti o nějakých střetech. Vlastiv. Druhá úmluva [ženevská] upravuje střety čili kolisi jednotlivých směnečných zákonů. OSN Dod.
 Zobrazeny karty 1-51 z celkem 51 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-51 z celkem 51