• starý, -ého m. lid. stařec: staří pl. staří lidé. Ulicí na levo, kterou tolik lidí přecházelo, se starému nechtělo. Jir. Dlouhé vlasy do kola přistřižené nosí se již pořídku; nejspíše staří v odlehlých dědinách při horách. Jir. I přestali hudebníci táhle hrát, mladí tančit, staří si připíjet. Svět. Mládež si ode mne knihy vypůjčovala, a staří mladí měli zábavu doma kdekdo, všichni. Tyl. Poplach ve vsi. Mladý, starý spěchá se všech stran. Čech. D Fam. brach, kamarád (obyč. v oslovení). [Korda Ramešovi:] Nu, nu, sedlej, starej, sedlej. Med. D starý otec, tchán: pl. staří rodiče, tchán a tchyně: párek zvířat mající mladé. Byl by zase chodil bez dalších úvah se starým do práce a Mařka by byla oběma nosila oběd jako dříve s otcem Mařčiným. Čap. Ch. Starý trh’ celým tělem, potom čepici s hlavy stáh’ a obrátil se k synkovi. Merh. Ale pomysli si, že vezme [muž] k sobě ty staré. Kam pak já bych šla? Svob. Někdy se strhly mezi nimi [hospodářem a tchyní] prudké, velmi prudké scény, myslím, že pro staré na výměnku. Jir. Takové vlaštovčí hnízdo je velmi poučná věc pro mládence, aby se neženili jen tak honem. Co ti staří se nalítají. Čap. Ch. D starý fam. manžel. Na plesu se přece nebudu starat o svého starého. Hlad. D Fam. představený, šéf. [Asistent o svém představeném:] Starý mně sotva ruku podal. Šal. Jakmile „starý“, jak se obyčejně říkává vrchní hlavě, vytáhne paty na dovolenou, zavládne v podniku jiný duch. Nár. p. „Starý je snad u svačiny,“ tlumeně pravil pokladník, „nebo si šel schrůpnout.“ Rais. Promluvím především o našem starém. Výborný člověk, kraj světa kdybys šel, lepšího nenajdeš. Klost. D pan starý sládek. Poněvadž se právě nesladovalo, dal pan starý všecky stoly a židle přenésti do rozsáhlé valečky. Stank. Martine, dojděte k panu starému, aby nám poslal žbánek čerstvého. Havl. Byl tlustý jako pan starý. Kosm. D Lid. posměšné označení toho, kdo zůstal poslední při končení nějaké práce, na př. mlácení, vázání a pod. Při ní [domlátce] škádlí se čeládka, „starého“ si vyvolí. Vin. D Lid. poslední snop o žních, který se okrášlí a slavnostně veze domů. Když se v Libočanech ve dvoře po žních strojíval „starý“, tuhle Stáza se oblékla do mužských šatů. Rais. D Pl. staří lidé žijící v dřívějších dobách, předkové Byli moudří, ti staří, že nejvyšší pravdy zůstaly u nich tajným, skrytým pokladem. Zey. Člověk pochopí, proč as staří Smyrně říkali „líbezná“. Ner. Geologická a paleontologická zkoumání doby novější potvrdila a zjistila mnohou domněnku starých. Vrch. Staří říkávali: vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá. Ehrenb. To jsou samé novoty, za které by nám naši staří za uši vykrákali. Hol. Sr. t. stará f. a starý adj.
  • starý adj. mající jistý počet let, jsoucí určitého věku. Jejich hoch František byl už skorem tři léta stár. Ner. Ta prvá věta stará je sto let. Mach. Jednou k sobě zavolal svého nejstaršího syna. Erb. Děti sousedů byly vesměs starší a málo kdy se osmělil František, aby sobě s nimi pohrál. Ner. Mladší družička měla na starosti uvití věnečku pro nevěstu, starší pro ženicha. Něm. [Proscen] přidán byl panu Ladislavovi staršímu z Lobkovic v poselství do Varšavy jsoucímu vyššího věku než jiný nositel téhož jména, senior. Pal. D starší mající více služebních let. Po straně městského hejtmana stál pan Mikuláš Diviš, starší písař, maje na červeném polštáři klíče Starého města Prahy. J. J. Kol. Největší sklamání potkalo nejstaršího písaře. Herb. D starší (se substantivem) předsedající, zastávající, vedoucí funkci v nějakém bratrstvu, řádu, korporaci a pod. A vyznamenání to, býti na rok „starší sestrou“ [bratrstva], bylo nejživějším přáním Apoliny Peškové. Jir. Anežka Přemyslovna, starší sestra řádu Klarisek, jak se dávala nazývati, odříkávajíc se titulu abatyše, vstala po nešporách. Podl. Vodil [na pouť] věrné duše novosadské a sousedních dědin jakožto „starší bratr“. Čap. Ch. Správa cechovních záležitostí nacházela se v rukou představených, kteříž nazýváni jsou staršími mistry nebo mistry přísežnými nebo cechmistry. Tomek. D mající mnoho let, jsoucí vysokého věku, letitý. Když se Liduška ohlídla, viděla venku státi tři staré ošklivé babice. Erb. Staří lidé jsou vždycky divní — staří, nevrlí. Rais. Jsem starý, chci klid a ticho. Vrch. Zem v hnědém hávu staré jeptišky před přísným nebem činí pokání. Mach. Uprostřed dvoru rozkládala holou korunu svou stará lípa. Jir. Jaké to myšlénky v lebku starou derou se. Čech. Dávno tomu, co mne posledně žehnaly staré její [babiččiny] ruce! Něm. Špulíval stará ústa k písním. Šmil. Musejí se už šetřit, a nejíst tak ledabylo všecko, to už starý žaludek nesnese. Baar. Ráno budeš tak jako tak dutý jako stará vrba bez groše. Kronb. Mladí ležáci, staří žebráci v stáří Přísl. Až budeš mět tak staré kosti jako já, Františku, taky jim začneš hovět až budeš tak starý. Herb. Můžeš ještě podporovat rodiče; na stará kolena mají těžký osud v stáří. Dyk. Našinec musí pamatovati na stará kolena. Šmil. Tenkráte jsem byla ještě hrrr do světa, divoká, jedním slovem staré dítě dospělý člověk s chováním dítěte, dětina. Svět. Dědeček, sám staré dítě, sedí mezi nimi [drobnými vnuky]. Baar. Sport. starý pán (v atletice) závodník po dokončení 36. roku, senior. D vlastní letitému člověku, prozrazující starce, stařecký. To Zelbr starým krokem žejbral se ku Maxlovi. A. Mrš. Po prostorné světnici chodila starým svým hlasem temně prozpěvujíc panna Naninka. Šmil. „Vždyť sem táhne zima!“ skuhrá starý hlas ženské z kteréhosi koutu jizby. Ner. Cítila [matka] zcela správně, co se děje. Hleděla na život příliš starýma očima. Svob. Tlusté rty zohyzďovaly tu starou dětskou tvář staře vypadající. Win. [Herec] „je doma“ už dlouhá léta ve „starých rolích“, ať repertoáru klasického, ať novějšího představujících starého člověka. Rozhlas. S náramnou pochvalou představoval hrdiny; v stáří starší úlohy se stejnou živostí jako před tím mladické. Mik. D stará léta, starý věk stáří: k stáru v stáří. A nechtěla bys bezstarostně živa být a na stará léta si pohovět? Něm. Hučí člověku do uší od dětinství až do starých let nadávka za nadávkou. Třeb. Čemu se člověk z mládí naučí, k stáru jakby našel. Něm. Je těžké pokoušet se k stáru o nové řemeslo. Čap. Při vší své nenáročnosti a správnosti nic si do stara neuchoval do stáří. J. Kvap. D příslušející ke generaci otců n. dědů. Tak to trvalo až do devátého roku vnuka Alberta, kdy starý Hopfner zemřel Jir. Stará Korábová již ode dne svatebního přebývala v přízemí na jednom z nejzazších dvorů. Sab. Mlátilo se v stodole žito, starý Lehký ho přehazoval. Prav. Kdybych byl věděl včera, že se na to budete ptát, tak bych si byl vzkázal pro starou Blažkovou! Mor. D Dial. stará matka, starý otec babička, děd. Stará matka je zase plnomocnou hospodyní, vedouc správu domu pomocí dcer a nevěst. Něm. Otec, někdy starý otec (děd) je hlava rodiny. Něm. D starý pán, stará paní; pl. staří páni (ve zdvořilé mluvě společenské) otec n. tchán, matka n. tchyně; rodiče (se strany mužovy i ženiny). [Služka pánovi:] „Milostpane, staří páni již jsou tu“ rodiče jeho paní. Svob. Mimo to náš starý pán dělal politiku. K. Čap. Z ložnice starého pána jde do ložnice mladého pána. Paleč. D starší poněkud, dost starý, v středních letech jsoucí. Jeden toliko starší pán zůstal v normální míře a vypadal spíše trochu mrzutě. Zey. Jeho pozornost byla úplně vyčerpávána již chvíli rozmluvou dvou starších pánů. Čap. Ch. Takhle je to úřad k zakazování a ne k povolování staveb, stojí-li někde starší barabizna. Čap. Ch. D starý mládenec, stará panna kdo překročil věk, v němž lidé obyčejně vstupují do manželství, a zůstal svobodný; neženatý muž, neprovdaná žena vyššího věku. Je smutno pro matku, vidět tak vlastní děti stárnout, dcery staré panny, syna starého mládence. Šim. Byl sám, starý mládenec, u věku více než padesáti let. Jir. Zvlášť staré panny na něj držely; při muzice nenechal žádnou seděti. Prav. Je-li ženské osmadvacet let jako mně, jest stará panna, není-li mladou paní. Bozd. Cítila se nad Blanku povýšenu vysmívajíc se „staré panně“. Podl. Lid. Některá z nich [čejek] si zasteskne usedavě, vždyť jim marně „starých panen“ nepřezdívají. Thom. D starý svat, stará svatbí dial. starosvat, starosvatka. Jde [ženich] do domu nevěstiných rodičů, kdež zavinšuje „pan pytač“ (starý svat) následovně. Něm. Nevím, nevím! Jako ukradena [nevěsta]‚ bez staré svatbí, bez družice. Jir. D Expr. zesiluje n. zdůvěrňuje výraz; notný, důkladný; milý. Zimeček: Já jsem militárist, a jakej! Do roztrhání! Hála směje se: Ty — kluku stará! Šrám. [Libochovský o svém strýci:] „Ó blázen stará, šel do exilia.“ Jir. To je vděk za mou práci! Nadřel jsem se tu jako starý blázen. Štech. Pan Kostka — takový písařík — na tom mi starého čerta záleží zhola nic, ani za mák ne. Rais. Ačkoli pocházím z národa muzikantů, rozumím hudbě starého čerta. Hol. Je to básník, je to dítě, starého kozla rozumí politice. Šal. Táhni ke všem čertům se svým absolutním idealismem nebo po případě absolutním realismem. Stojí obojí za starou kočku. Šal. My víme starou belu, co všechno je. K. Čap. Karty mu padaly špatné, tak že chuďas platil jako starý hodně. Šmil. Já hlídal jak starý bedlivě. Rub. Argot. Zámek u vrat se dal otevřít jako stará střádanka a já jsem si již myslel, tentokrát je to starý zdařilé. Týd. rozhl. D pocházející z dřívější doby, vzniklý v minulosti, starobylý; odedávna trvající, dávný. Pod starým hradem, v večerní době, žežhulka volá „kuku“ na buku. Mácha. V Týn starý — měl jsem volných pár chvil — jsem podle zvyku zabloudil. Vrch. [Brno] je město staré a jeho dějiny jsou nejednou psány slavnou a krvavou událostí. Habřina. Dnes ráno došel zákaz stavby naší turbiny na základě protestu přátel staré Prahy Čap. Ch. Žádná stará malba, žádná řezba, žádný starý peníz neb staré stavení, žádná stará šarapatka mně neušla. Šmil. Vedle pěkně srovnány knihy vzácné — staré tisky a bibliofilie. Lit. noviny. Zachrastila napodobenými egyptskými ciselovanými náramky ze starého stříbra. R. Svob. Dobrý nástroj — stará práce, až bude jednou pokdy, přeložím vám je [housle]. Rais. Vkročil ředitel Procházka, výborný znalec českého jazyka a staré literatury. Jir. O’ Connell pocházel ze staré rodiny irské s dlouhou tradicí. Havl. přesmutně loučil se s dívkou starého rodu, ale malé zámožnosti. Jir. Hle, tu jsou, skoro samá jména zvučná, stará. Herrm. Tato podivu hodná rozšířenost jednostejné pověsti mezi národy od sebe vzdálenými ukazuje zjevně na starý její původ. Erb. Na jednom [voze] naložena byla pětítka starého vína. Herb. Šenkýři — pivo sem — dávám sud — sud piva starého a dobrého. Baar. Byl bezzubý a proto nemohl troubit; ale brali [šumaři] ho ze starého kamarádství. Jir. Nepřátelství mezi nimi bylo staré a nesmiřitelné. Ner. Děti bezzemků mají staré právo na klasy [zbylé po žních na poli]. Baar. Já mám k němu [Prokopovi] starší práva! R. Svob. Nic nezachoval, nic neměl, nežli svůj meč a staré zásluhy získané v minulosti, dávné. Jir. Starý hřích činí novou hanbu. Přísl. Tu přijde kníže ve zlatě a nachu, aby zaplatil starý dluh. Erb. Tam jsem měl jednu adresu, u které jsem si chtěl vyřídit starý účet. Týd. rozhl. Každý z nás říkal nejstarší vzpomínku, kterou ze života svého má sahající nejdále do minulosti, nejranější. Ner. Byl to přece starý kamarád. Dyk. Drž se starého vína a přítele. Starý přítel a staré víno nejlepší. Čel. Topoly na břehu kynuly Pavlátovi vlídně a přátelsky jako staří známí. Merh. Dial. Na starém měsíci narozené nebývá prý [dítě] krásné když měsíce ubývá. Něm. Nechť nikdy je [husy] neškubají „na stáře“ (když měsíce ubývá), vždy jen „na nově“. Svět. Pořád se ještě zpravovali [rodiče] podle starého zákona a nedopustili za živý svět, aby se jejich dvě dcíry jako jiné módily. Svět. Ona je ještě ze starého světa a dělala by si z toho [podvodu] svědomí. Kosm. Práv. starý rejstřík obchodní z roku 1863. Účet. starý účet na rozdíl od nového účtu zřízeného témuž zákazníku. Bot. třepenitka stará rouškatá houba z čeledi bedlovitých, Hypholoma cascum. Pivov. starý slad stařík. Geogr. v četných jménech místních i pomístních: Staré Město (pražská čtvrt); Stará Boleslav, Stará paka, Staré Hrady a j.: Starý svět Evropa s Asií a Afrikou (op. Nový svět). Círk. Starý Zákon nejstarší část bible sepsaná před narozením Kristovým. Astron. starý počet počítání času podle kalendáře juliánského. D předešlý, dřívější bývalý, někdejší. Po kavalírsku dal hlas [při volbě] zase starému stárkovi. A. Mrš. Horbišek mně včera večer vyčtl, že pré sem si ze staré školy postavil chlívek zrušené. A. Mrš. Tížilo ho, že revoluce zvítězila, že není naděje na starý řád. Jir. V přízemku kujou zlatníci ještě číše a náramky, a dva z nich jsou dědici té staré řemeslnické slávy. Zey. Nejstarší sídla Poláků byly krajiny mezi řekami Vislou, Vartou a Notečí nejdávnější, původní Pal. Staré stárne a valí se, mladé kvete a mladí se. Čel. Miluješ-li mne, vše zůstane při starém. Zey. Jsem k smrti unaven — vraťte se k své staré lásce z mladých let. R. Svob. Já povídám, stará láska nerezaví. Šim. Já jsem ještě ze starého vydání a věřím, že pátek nepřináší štěstí. Šim. Pan domácí je člověk ze starého díla. Šmil. Byla zanedbaného vychování, dívka ze starého sekula staromódní. Herrm. Náležejí [ministři] dle smýšlení svého spíše ke starší škole a jsou také pozůstatky minulých časů. Havl. V živlů bouření se vzpírá novému náš starý rok právě končící. Krás. Čeládka se loučila se starou službou kde dříve sloužila, dosavadní. Rub. Poradila jí také, jakými slovy má ohlásiti, že nezůstane od vánoc „na staré“ že změní službu. Sum. Nač se chytat nového [vápeníka], když nám starý neublížil u něhož jsme dříve, až dosud kupovali. Baar. [Ondatry] se na jaře stěhují do úžiny staré řeky bývalého řečiště, Heřm. Ještě ze starého napekly koláče i chléb z mouky z předcházejícího roku. Baar. Když běželo o Suchdol, opakovala se stará s novou dálo se totéž jako dřive. Šmil. U Bedy začala zase stará s novou. Šmil. D dávno minulý, zašlý, dávnověký, starověký. Umru zde, jak hrdinové staré Romy, němě a důstojně. Mik. Ty staré Řekyně byly ale přece jen hezčí než nynější! Ner. Volnost a rovnost všech občanův mezi sebou byly hlavní známka starých Slovanův. Pal. Tak vyslovil se už starý stoik, mudrc Epiktet. Durd. A Jan vzpomenuv na starého Virgila volal za druhem: „Quo, quo sceleste ruis?!“ Jir. Nastalo mezi nimi okamžení, v němžto, jak již starý Shakespeare praví, dvě srdce jedním tlukotem bíti začínají Tyl. Za starých časů bydlel v jednom městě chudý muž, který měl tři dcery. Něm. V duši mé se staré světy křísí. Vrch. Bílé dlouhé vlasy splývají mu po temeni od lysiny na šíji, jak chodívali za stara v minulých dobách, dříve. Svatoš. V této dědině bývalo od stara zvykem, že také děti si vystrojily „dožatou“. M. Jahn. Věru, naše Brdy jsou skrz na skrz české, ale myslím tak po staru české jako za starých dob. Čech. V tyto dny nás navštívil jazykozpytec, znatel starých i nových řečí jazyků dřívějších dob. Havl. Starý, střední a nový věk mísí se [v Římě] v pravou harlekynádu starověk. Ner. D obvyklý, pravidelný, běžný, normální. Celé obyvatelstvo leželo na kolenou, když krucifix slavnostně opět na staré své místo postaven byl. Zey. Kterak byl rád, že vše na starém místě stálo, a že nic se nezměnilo Sab. A tak přišlo potom pomalu všecko zase do starého pořádku. Erb. Sotva odrachotil poslední kočár, tu se zas vrátilo vše v staré koleje do obvyklého pořádku. Svět. Zmizel všechen ruch a život, starý klid a ospalé ticho vrátilo se do těch krajů Baar. U Lojků počínal starý život. Hál. Zvolna přecházela [zduřelá tvař] v staré záhyby. R. Svob. Chvílemi upadla ve svou starou chybu, doufajíc, že snad ještě se to udrží. Jir. Stará její plachost ji uchvátila. Svět. Když Pecúch umlknul a trhnuv opratěmi hnul se z místa, dostavila se stará Hrabcova chladnokrevnosť. Herb. Po starém zvyku prohrával v šachu vždy jednou on, jednou ona. Just. Fara měla svůj starý kabát. V oknech bylo světlo jako jindy obvyklý vzhled. Šmil. Hrozil, že užije práva svého a hladem a bitím zakročí, opováží-li se býti starým ničemou jakým býval dosud. Prav. Vždyť se již v tolika věcech k nepoznání změnil, nadobro svlékl starého mrzouta odložil dřívější mrzoutství. Svět. Zejtra budu zas ten starý, tebe tak vroucně milující muž. Šmil. Rozárka dobře si všímala, že Martin není ten starý, a pátrala po příčině té změny. Šmil. U nás nic se nezměnilo! Stále jsme ti staří, již se rvou a již se sváří. Heyd. Udělá se něco nového, ale všecko zůstane při starém jako dříve. Mach. Všecko chodilo po starém. Jir. Zapomínala čím dál tím více na přikázání [o svěcení neděle] a přípověď, až zase do starého přišla počínala si jako, vždycky. Něm. D nenový, dlouho užívaný, opotřebovaný. Vešel do kaplánky, zul si boty, oblékl starší kabát i střevíce. Baar. Já [cikán] v pozlacených botkách dělám pána. Jsou to staré botky. Heyd. Starý žebrák, staré housle — oba k hrobu zrajou. Obr. živ. Hledání mladé a půvabné družky života již se pro něho nehodí, jako se nehodí mladé víno do starého sudu. Dur. Zatajil se v Krescince úzkostí dech a v srdci jí hrklo jako ve starých hodinách zděsila se. Šmil. Vzduch byl starý, puchem a plesnivinou naplněný dlouho neměněný. Ner. Že spisovatelé a umělci nadávají na kritiku, je stará vesta věc dávno známá. Šal. D odložený, nepotřebný. Pletla ze starých ústřižků koberce. R. Svob. Hadry prodejte, starý sklo. Kalina. Někde ve svých starých papírech našel bych snad verše, psané za oněch dnů. Dyk. Marxism a leninism hází náboženství a každou snahu o tvorbu náboženskou do starého železa odmítá jako bezcenné Šal. Na intensivní hraní už nestačí síly, zvláště hlas. Už jsem [herec] v starém železe odbytý, neschopný člověk. Šim. D běžný v dřívější době, již neužívaný, zastaralý. Slečna Viki v hedvábných šatech starého střihu seděla obřadně na pohovce nemoderního. Šim. Lid. Muž jí to [psaní] nenapíše, sama sotva něco starou literou svede švabachem. Rais. Mám ve výminku každodenně starý máz teplého mléka druh dřívější duté míry. Rais. D dávno, všeobecně známý, často přetřásaný; otřepaný. Vše v umění juž bylo. Vše je staré, otřepané, všední. Vrch. Matka vdova, starosti, práce, odříkání, oběti. Stará píseň nic nového. Podl. Pohrával si [vítr] s rudých lístků hrstí šeptaje tu starou, smutnou zvěst o dívčici zchudlé. Čech. A přece se tady opakuje stará pověst o krátkém lásky snu, o puklém srdci. Mik. Abrámek, Čertovák byli pavouci; Martin, Rozárka motýlové. Stará hra s novými figurami Šmil. „Co řekne k tomu [naší lásce] tvůj otec?“ „Jdi mi s tou starou notou“ s věčným opakováním téže věci. Šmil. Chtěla začít o jiném, ale Elška vždy jen starou nit napřádala vracela se vždy k témuž thematu. Něm. Na stránce tétéž dočítáme se jako skoro ve všech grammatikách našich staré pohádky dávno vyvrácené nepravdy Kos. Když nevíš kudy kam, začneš s ohříváním starých historií. Součková. Prosím vás, jen nezačínejte zas vyprašovat všechny tyhle staré věci přetřásati věci dávno známé a zapomenuté. Šim. To nevíte? To je přec staré, že na páví pero jde pstruh raději než na moučného červa. Thom. Stará pravda: v neštěstí ukáže se přítel Šmil. Tu Horácova stará rada tě měkkou přízí obepřádá. Vrch. D odedávna něco konající a dobře toho znalý, zkušený. S účastenstvím starého zápasníka a milovníka bitek sledoval všechen podnik proti tvrzi. Jir. Uměl bouchnouti [bičem] jako starý pasák. Rais. Učil ji rozeznávat druhy holubův a Evička ho poslouchala ani nemrkajíc jako starý zkušený holubář. Svět. Láska, komediant starý, jak se přestrojovat umí. Vrch. Řekne, že vyhrál několik set, a vyhrál zatím dvě stě a padesát tisíc! Je to starý taškář. Stroup. Infanterista to byl, se štítkem na čepici pěkně přelomeným, jak se sluší na starou vojnu zkušeného vojáka. Zaor. Jsem starý kozák a tobě jako nováčkovi mohu prokázati veliké služby zkušený člověk. Kronb. To on je ještě mladý zajíc, a na nás, staré kosy, si nepřijde zkušené chytráky. Šim. Poslali služky s nůšemi pro třísky, chtějíce správce ošidit, ale ten byl stará liška a nedal se. Něm. „Staří vojáci — staří hřišníci,“ dodal ještě a zahrozil Cimburovi prstem Baar. Vážně kárala starého rouhače: „Ale Vincku, jak to mluvíš?“ otrlého. F. V. Kříž. A musí ten starý kacíř při tom [oddavkách] býti? Dávno je zralý pro peklo zatvrzelý. Šmil. Pan rada jest starý vlastenec. Již ve filosofii začali jsme literářiti osvědčený. Šim. Sr. t. stará f., starší m., starý m.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2678 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2678