• *stop, -u m. stabilisace cen, platů a pod. nařízená podle výše v určité době. Předpisy cenového stopu vztahují se na všechna odvětví hospodářského života. Nár. p. Slovenská vláda uplatňuje zásadu mzdového stopu. Lid. nov.
  • stop citosl. vyjadřující pokyn k zastavení; zastavte! stůj! A náhle stop! znamení šátkem: zastavte. K. Čap. Stop, hošíčku, nechte arrangement mně. Vach. Jakmile se [na Barrandově] ozve povel „Jedem!“ začnou to „stírat na ostro“, dokud se neozve odněkud slovo „Stop“, které všechnu činnost jako kouzelným proutkem zastaví. Več. Čes. sl. Dopr. mezinarodní výzva k zastavení jízdy. Nár. hosp. rozkaz k zastavení platnosti šeku u banky. Pošt. znamení pro tečku na konci věty v telegramech.