• strýc (ob. strejc), -e m. otcův n. matčin bratr. Tatíkové, mámy, bratři, sestry, strýcové, tetky, dědečkové, babičky vyprovázeli děti. Rais. Velebníček ostrovačické fary byl mu strýcem. V. Mrš. Opakovala si na rtech strýcova poslední slova. Staš. Němému vlastní strýc nerozumí. Čel. Strýc z patnáctého kolena vzdálený příbuzný. Čel. Pro strýce příhodu či nehodu mívali formané na voze hever pro případ potřeby. Jir. Opatřil jsem si kdys jeho [dokumentu] věrný opis pro strýce příhodu. Herrm. Přen. Ve společnostech také nejraději hnízdí [kavka] — asi jako strýc její havran pták příbuzného rodu. Lum. D Expr. starší venkovský muž, soused (zvl. v oslovení). Rozpálení strýci pojednali v pálenici o tom všem a také o jiném. Rozhlas. V krčmě muži pohromadě sedí, strýce Čejku přemluviti hledí. Heyd. Strejcové, dědkové sedali u skleniček, hovořili. Jir. „Slyšíte, strýče!“ začal Krákora [k sousedovi Švejdovi]. Třeb. Synek mlčí a zaučuje se, aby jednou byl v obci důstojným a váženým „strýcem“. Hol. Pejor. [Lubaska mužovi:] „Proto jsem nepřišla a nevzala si strejce starého, aby to rozdal cizímu!“ Rais. Vyšel na nízký balkon takový tlustý strejc. Pujmanová. D Mysl. žertovné pojmenování jezevce.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 228 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 228