• strhnouti dok. (příč. strhl, stržen, přech. strhnuv) (co, koho) prudce, násilím, rychlým pohybem odděliti něco od něčeho, sundati, shoditi někoho n. něco s něčeho. V své jizbě maličký mám kalendář, zkad lístek denně strhnu. Vrch. Dal strhnouti obecními sluhy nedovolené plakáty. Vrba. Márinka se zastavila, strhla se stébla klas. Mach. Jedním hmatem strhla s hřebu svazek klíčů. Baar. Strhl pušku s ramene a chtěl babičku uhodit. Jir. Strhla svoje obvazky. Zey. Byla vše se sebe strhla, hedbávné šaty, kožíšek, náušnice. Svět. Marně se snaží strhnouti s rukou praskající rukavičky. K. Čap. Čepici strhl s hlavy. Rais. Jednu polovici jeho střechy strhl jednou prudký vítr. Zey. A tu jej s koně strhli i pacholka. Jir. Při tom strhla na sebe samovar. Vach. Poslední závoje byly strženy. Šrám. Stržena rouška — náhle prchnul sen! Vrch. Strhne jí licoměrnou škrabošku. Vlč. Znak vlastní ve prach s čisté výše strhli. Krás. Ebrklanovi bulíka s nosu a bělmo s očí strhne zjeví mu čistou pravdu. Ehrenb. Modré s nebe bych byl strhl udělal vše možné. Něm. Hlavu jí nestrhne, nejvýše ji vyhodí nezabije ji. Herrm. D (co) násilím odstraniti, zbořiti. Na jaře strhli dům. Vrch. Mělo být strženo i Carolinum. Herb. Strhněte stany a zahaste ohně! Bezr. Mosty přes Sénu dal strhnouti. Tomíč. Burácí peřej, strhne ti lávku. Vrch. U černých moří prostoru se strhly hráze. Břez. D (koho co) prudce, násilím někoho n. něco někam dostati, stáhnouti, sraziti. Ale jak se strom skácel, již se valil dolů a strhl otce za sebou. Rad. Ten umíraje ve propast jej s sebou strhnul. Vrch. Voda byla veliká, strhla loďku do proudu. Hol. Byl jsem stržen kolem života. Vach. Zavěsila se mu do ramene a strhla ho sama na cestu do lesa. Merh. Strhl ji na sebe a počal ji líbat. Vach. Lojza měl co překřikovat, aby nešťastný zpěvák ostatních nestrhl s tónu. Rais. Ne ten je svůdcem, kdo strhne dívku do víru vlastní vášně. Svět. Byl bych ubohou Haničku strhl do pěkného života. Herrm. Sama do záhuby ho strhneš. Mah. Hlas jejich, stržený vichřicí času, za nimi vane. Břez. D trhnutím, prudce vychýliti někoho n. něco ze směru, prudce obrátiti. Druhý však strhl koně poněkud na zad Jan. Strhne opratě — vůz zastaví. Mrš. Přiklekne k zemi, zvedá pušku, ale ji strhne zas. Mrš. Třetímu byl honec v cestě, čtvrtému strhl pes ránu. Herb. Strhnul oči stranou a šel za svým průvodcem. V. Mrš. Vika strhl k němu své leknutím zvětšené oči. Šrám. Osud nabíjí, člověk strhne spoušť smáčkne, stiskne. Kos. D Zast. a lid. shromážditi, spojiti. Nenepatrné síly branné strhnul a proti vojsku kralovskému vedl. Helf. [Táboři] rychle objeli díl vojska nepřátelského a vozy své zase v hromadu strhli. Pal. Lidé po poli o sklizeň do mrákot se mozolí, aby ji strhli v stodoly. Ad. Všecka [úroda] se musí hleděť strhnouť s pole. M. Jahn. D uchvátiti, svésti, přiměti někoho k něčemu; soustřediti, obrátiti něco k sobě. On oslovil vojsko a strhl je k odboji. Vrch. Celé obecenstvo za sebou k potlesku strhl. Zey. „Půjdeme!“ zkřikl Ondrejko do řeči, nemoha se již udržeti. Strhl všechny ostatní. Jir. Dovedl [J. J. Marek] strhnouti i jímavou romantikou a dobrodružností. Týd. rozhl. Smál se do vousů, když je [psy] strhla divočina. Heřm. [Byla tak krásná,] že na sebe strhla všechnu pozornost shromáždění. Čap. Ch. Suchým hlasem strhl na svou stranu posluchačstvo. Mah. Povinností každého jednotlivce je při postupu strhnout a pobídnout druhy morálně a tělesně slabší. Voj. sl. kn. Dal se strhnouti svou prudkostí. Helf. Nikdy nedá se strhnouti vášněmi a slabostmi! Dyk. Pověděl, stržen okamžikem, co vyjeviti dlouho toužil. Jir. Ríša stržen spádem ohnivé písně zavýskl si s nimi. V. Mrš. [Rousseau] sleduje jediný cíl: strhnout, sdělit se, zmocnit se srdce čtenářova. Šal. Přičítal to okamžitému stržení mysli. Staš. D (co na sebe) zmocniti se něčeho, získati něco. Grubrové strhli na sebe vládu v obci. Vrba. Švakr Kostelák strhl na sebe rychtářovo dědictví. Win. Věnoval [víru] každému, kdo dovednými prostředky dovedl ji strhnout na sebe. V. Mrš. Vůdcové všechny city i mysli strhli na sebe. Herb. Pozornost posluchačova je stržena k jazykovému znaku samému. Muk. D (co) odečísti, sraziti. Ostatním strhli pět procent. Mrš. Navrhla, aby, co si za to house počítají, jí strhli ze služby. Prav. Ať mi to strhnou z platu. K. Čap. [Výměnkář] se bojí, že by mu třeba chtěla [hospodyně] moc z výminku strhnout. Pitt. D (o práci) s úspěchem vykonati, udělati, zmoci. Počínal se zase uzavírat, by se mohl věnovat t. zv. práci, kterou jindy byl by strhl za měsíc. Mah. Dovedu strhnout za jednu noc neuvěřitelné množství látky. Neff. Muž však seče ostrými tempy, aby do večera strhl celý kopeček. Nor. Vy jste ten týden hromadu strhli. Rais. Bosá smečka [hochů] strhla půlhodinovou vzdálenost za chvilku. Lid. nov. D Zř. utržiti, stržiti, získati. Strhneš pár set [za starou chalupu], a dáš se do stavby. Pitt. D (koho s čeho, z čeho) vytrhnouti někoho, zabrániti někomu v dokončení něčeho. Ale úmysl tatínkův strhnouti mě se studií a dáti na kovářstvo byl nezvratný. Kos. Obával se, že by ho matka Fronka z práce strhla, a on chtěl vydržeti do večera. Herrm. Už jim lidé radili, ať Jana ze řemesla strhnou a do služby dají. Pitt. D (co) spustiti, začíti něco, dáti se do něčeho; strhnouti se nastati, vzniknouti, propuknouti. Při té nejnepatrnější maličkosti strhla hned nesmírný křik. Svět. Strhl poplach, že hoří. A. Červenka. Při zabedňování rakvičky strhly domácí ženské ovšem zase ukrutný nářek. Pitt. Služebnictvo si z ní strhlo smích. Rad. Z toho veselého poznamenání strhl se opět druhý smích. J. J. Kol. Takový pláč a nářek se strhnul. Ehrenb. Téměř po všem českém království strhlo se strašlivé povstání selské. Jir. Zatím co se toto dálo, strhlo se doma boží dopuštění. Vrba. Z mračna nebyl déšť, ale strhla se z něho divná chumelenice. Šmil. Tentokrát, myslím, se liják strhne. Šim. D strhnouti, ztrhnouti (koho, co) (přílišným namáháním) někoho n. něco zle zříditi, poškoditi, polámati, zničiti; strhnouti (ztrhnouti) se přepětím sil, přílišnou námahou se namoci. Zítra si přispíšíš, byť jsi strhl koně. Klost. Zvoní, div se nestrhne. Hora. Shodil celou starou střechu, až se při tom Hučková strhla v kříži. Jah. Strhněte si pupek nebo táhněte. K. Čap. Táto, ty se strhneš. Jir. Poslední rána zapadla náhodou prudce do vazové jamky za lebkou a strhla mu vaz. Vrba. Můj syn na rozumu se strhl, jako jeho děd pomátl. Svět. Pane, strhlo ho to v háku polámalo mu to kříž. Rais. Lid. Cukrovar strhl záložnu a obojí strhlo Noska přivedlo k úpadku. Lier. D strhnouti se (koho) zast. zříci se někoho. To děvče se strhlo boha a dobrých lidí! Šmil.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1160 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1160