• strop, -u m. (6. sg. [na] stropě) stavební konstrukce, která uzavírá nějaký prostor shora. Pod zčernalými trámy ve stropě táhly se příč na příč skorem neprohledné pavučiny. Třeb. Většina obyvatelů byla shromážděna v zemanské, vybílené jizbě klenutého stropu. Jir. Mnich hlavou zdál se dotýkati stropu. Vach. Pozvedl oči ke stropu. Šim. V kuchyni se pan kuchař stropu chytal a na kuchtičku hrozně dováděl velmi se vztekal. Něm. Strýc vyskočí radostí do stropu. Švan. Pod nízkým stropem vysoko neskákej. Šim. Mně bylo, jako by strop se na mne bořil bylo mi velmi trapně. Kos. Doma na mne zrovna stropy padají je mi úzko. Kos. D horní stěna uzavřeného prostoru vůbec. Zvoní otřasem jich [kleneb jeskyně] krápníkové stropy. Krás. Člun pluje po Punkvě pod hrozivě nízkým skalním stropem. Týd. rozhl. Přen. A na Tvé rakve tvrdý strop jen padly kapky vody svaté. Vrch. Strop nebe temný hvězdami zkvetl. Leg. Geol. strop jeskyně. Horn. strop štoly uhelné nadloží. Anat. strop dutiny ústní.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 330 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 330