• stroužek, -žku m. 1. složená část cibule česneku kuchyňského, pazourek. U nás množíme česnek tím způsobem, že vysazujeme jednotlivé stroužky. Venk. Když se brambory dovářejí, přidáme 3 stroužky utřeného česneku. Eva.
  • stroužek, -žku m. 2. lid. poříz. Křivák, stroužek a vlk patří k výzbroji řádného chalupníka. Řezáč. D Dial. druh nože, kterého se užívá na řezání loučí. Tak sedí Cimbura, kus dřeva, stroužek, strouháč a kudlu kolem sebe a řeže cosi. Baar. D Zř. malé struhadlo. Na hrubším stroužku ji [kůru] strouháme a na talířku sušíme. Čes. sl. D stroužek, stružek zř. řízek, plátek, odřezek. Několik stroužků salámu obědval. Vrbová. Stružky a nať [z tuřínu] ležely na hromádce. Baar. Z bezvodých stružků [brambor] lze vyrobiti stejnou váhu syrobu. Vilikovský.
 Zobrazeny karty 1-45 z celkem 45 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-45 z celkem 45