• stupeň, -pně m. styk na způsob hrany, schodovitý výstupek mezi dvěma nestejně vysoko položenými rovinami, schod. Pokleknuv na stupně u trůnu, složil obyčejnou přísahu manskou. Pal. A jen sestoupila se stupně chrámového, již se zastavila. Vach. Vystupoval po stupních k hlavnímu oltáři. Baar. Stánek Boží, k němuž vedlo několik stupní, tratil se v šeru. Jir. Mateřský jazyk sladce zněl se stupňů oltáře Herb. Tu stály postele, k nimž vedlo několik stupňů. Svět. Letěl po schodech nahoru, tři stupně bera najednou. Prav. Schodiště se pod ním rozjelo jak černá studně, stupeň po stupni padal do beznaděje. K. Čap. Přen. Ono srdce [dívky]‚ které ku štěstí mně kdysi mělo zlatým stupněm býti! Vrch. Geol. terénní stupeň, terasový stupeň oddíl geologického útvaru. D vyvýšené místo, podium. Její muž usedl si pod okénko, kde na stupni stál jeho verpánek a leželo nářadí. Nov. U prostředního ze tří širokých oken stál na stupni tetin šicí stolek. Svět. D období, stadium, oddíl v nějaké vývojové řadě, zejm. vývoje. Veškerý národ po všech stupních lidského stáří stejný vypouštěl křik zoufanlivé bolesti. J. J. Kol. Strana staročeská se rozpadává, klesá se stupně k stupni. Herb. Když se sešel rok s rokem, viděl, že od stupně k stupni klesá. Staš. Ze všech bohatých odstínův a stupňů proměny barev a vůní zadržela pouhé dva hlavní pojmy. R. Svob. Před ní stála mladá žena ve vysokém stupni těhotenství. Hvězda. Druhý stupeň nálady je, jak se Grácovi klobouk octne v týle a jak se posadí. Herb. D úroveň, míra braná za základ při nějakém hodnocení. Představení stála na stejném stupni jako při truchlohře. Zl. Praha. Svoje vědomosti v rostlinství nechci stavět na jeden stupeň s oněmi Angelovými. Choch. Lidu nesmějí se však na tomto stupni vštěpovati zhoubné myšlenky. Herb. Musíme se ovšem ohraditi proti výkladu, jako bychom epos rytířský na jeden stupeň kladli se spisy nejnovějších básníkův nad Seinou. Obzor. V něm [zasedání okolo stolu] se musilo také na stupeň příbuzenstva ohled bráti. Svět. Úžas náš a zvědavost naše byly podrážděny na stupeň nejvyšší. Mach. Náruživosť naše rostla, až i dosáhla nejvyššího stupně rozčilenosti. J. J. Kol. Máť ovšem každá věda částky některé, jejichž spracování zajímati může v dosti vysokém stupni i laika. Obzor. Nejlepším prostředkem proti nespavosti je řádný stupeň tělesné únavy. Čteme. I Muravlin proniknut je do jistého stupně touto manýrou. V. Mrš. První představení téže tragedie bylo nejlepším celé minulé zimní saisony, druhé se zde onde o nějaký stupeň snížilo. Ner. Gram. útvar, jímž se u přídavných jmen n. příslovcí vyjadřuje při srovnání míra vlastnosti. První, druhý, třetí stupeň positiv, komparativ, superlativ. Admin. stupeň platové stupnice. Chem. stupeň tvrdosti vody poměrné množství minerálních látek ve vodě. Stupeň kyselosti koncentrace vodíkových iontů v roztocích. Mat. stupeň rovnice nejvyšší mocnitel neznámé. D hodnota v nějaké společenské soustavě. Právě malí národové postavili ženy v politice na stejný stupeň s muži. Kun. Zaujímá druhý stupeň důstojenství mezi paladiny Karla Velkého. Vrch. Pokora a sebezapírání byly mezi prvními požadavky na ‚učních‘ [tajných věd]‚ bez nich nebylo lze dosáhnouti ani prvního stupně. Zey. Na jiný stupeň řádu společenského se nyní vyšinul. Svět. Osoby s akademickým stupněm nebo s vědeckou spisovatelskou a uměleckou činností. Služ. min. škol. Náš Fr. Ladislav Rieger povýšen jest toho dne na stupeň doktora veškerých práv Havl. D dílec na teploměru n. jiné stupnici jako jednotka nějaké míry. Teplota těla klesla o třetinu stupně. Vach. Po vánocích pořád jí [zimy] přibývalo, až konečně dvacet, čtyry a dvacet a šest a dvacet stupňů dosáhla. Prav. Hud. místo, jež přísluší tónu ve stupnici vzhledem k určitému tónu základnímu. Geom. stupeň obloukový devadesátá část kvadrantu kružnice. Zem. stupeň délkový 360. díl rovnoběžky. Stupeň šířkový 360. díl poledníku. Přen. A milá redakce se otočila o 180 stupňů změnila zcela své mínění. Mach.