• suma, -y f. (větší) množství peněz, částka. Policie pátrala po členech tajného spolku, vypisovala ohromné sumy na jejich hlavy. Zey. Obec Náchodská měla dluhů 24 000 zl., na ten čas sumu to velikou. Jir. Vyléval v nich [básních] mnoho bolu a shrábnul za ně značnou sumu. Sob. Jaké úžasné sumy peněz vyhazují se za věci, které jen zdánlivě sloužiti mají k ozdobě. V. Mrš. Osmdesát tisíc zde leží po tři měsíce bez úroků. Taková suma! Bozd. D Řidč. (větší) množství něčeho vůbec. Již pouhý výčet vám naznačí tu sumu materiálu, již kniha zpracovává. Čteme. Mdloba a rozčarování splývalo v jedinou ohromnou sumu lásky. Sez. Summa vědomostí nepovznáší lid, aniž ho vzdělává; lid jako národ vzdělává se pouze summou své historie. Staš. D Poněk. zast. celkový počet, souhrn, úhrn. Summa všech domácích obyvatelů království [je]: 3,686.363. Pal. Cesta do Prahy byla nepochybně summou vší vévodovy ochoty. Pek. Suma vášně deseti nejohnivějších Evropanek nevyrovná se její lásce. Lier. D Zast. jádro, souhrn nejpodstatnějších částí nějakého celku. Náboženství podle Bonusa, abych podal nejstručnější summu z něho, jest pro člověka, ne člověk pro náboženství. Šal. Ukojení [vášní] považuji za cíl a summu svého života. Hol. Pryč od lidí, to suma moudrosti. Jir. Suma návrhu Hlasivcova byla, aby obtížná robota [byla] zrušena. Jir. D suma sumárum zast. hovor. celkem, úhrnem. A suma sumárum — starý macek si mě oblíbil. Herrm. V. t. sumou.