• světský adj. nejsoucí duchovní, laický. Král český měl první hlas mezi volenci světskými. H. Jireč. Církevní moc a světská moc, obě stejně opřely se světové vládě tabáku. Ner. Lidé světští by chtěli spravovati kostel. Jir. Dost často také sami zanotovali, všecka čeleď, světskou nebo vroucně pobožnou. Jir. Círk. světský kněz jenž nesložil řeholní sliby (op. řeholní). Práv. světské právo vytvořené světskými orgány, panovníkem, parlamentem a pod., (op. právo kanonické, božské). D vztahující se k životu na tomto světě, pozemský. Žár svatý cítím, kmetů, v světské trudy jenž byli nepodajní. Vrch. Když se rozpil, začal rozjímati o marnosti světské. Hol. Vedou napořáde život zcela světský. Krás. To ona ví, že si ji beru pro lásku a ne pro světský mamon. Jah. Václave, že tě nejní hamba svěcká! před lidmi. Lid. nov. D Zř. světácký. Od Boha se odvrátil a životu světskému se oddal, v učení už neprospívaje. John. Vztáhla k němu ruce prostým a bystrým způsobem světské dámy, který nahrazuje často srdce. R. Svob. Slečna Blanková jest velmi světská dáma. Vlč. D jdoucí světem, potulný, kočovný. Pouliční — u nás na venku se říkalo „světskej“ — člověk byl tím zajímavější, že mluvil cizí, drátenickou řečí. Nár. p.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 473 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 473