• svatý adj. nábožensky uctívaný, v náboženské úctě chovaný. Bůh jest nejvýš svatý, znamená: Bůh chce a miluje jenom dobré a zlého nenávidí. Podlaha. Neboť i ty, o Věčný a Třikráte Svatý, v propastech svého nitra chováš svůj sen. Břez. Třetí božská osoba jmenuje se Duch „svatý“, protože nás posvěcuje a všecka svatost od ní pochází. Podlaha. Pán Ježíš a svatý Petr chodili po světě. Erb. Blíží se sv. Jana Křtitele a svatý Jan seče sám. Baar. Večer před svatým Janem mluví sestra s Tomanem. Čel. Stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého byl zřízen k slavnosti prohlášení jeho za Svatého. Svět. Jeden [hoch] vytýkal s pláčem druhému, proč ho nevzal jako třetího svatého krále, jak slíbil. R. Svob. Vyhlídka na Petřín a na svatého Víta chrám svatého Víta. Herrm. Vedle svatých otců stály tam spisy Montaignovy knih Otců církevních. R. Svob. Už jest v limbu — u svatých otcův zemřel. Čel. Na památku té příhody postavili zbožní horáci v těch místech sochu svaté rodiny Krista, P. Marie a Josefa. Jir. A jestliže jsem také prošpetl, co jsem neměl, což, matko ty svatá! si to musila hned tak brát? Panno Maria. Svět. Klečí v gotickém chrámě před oltářem, koře se Nejsvětějšímu Hospodinu. Bouš. Tři božské osoby dohromady jmenují se nejsvětější Trojice. Podlaha. Svátost oltářní jmenuje se „nejsvětější“ svátost, protože netoliko jako všecky ostatní svátosti člověka posvěcuje, nýbrž samého Ježíše Krista, původce veškeré svatosti, v sobě obsahuje. Podlaha. Kněz právě se domodlil, bursu s nejsvětější zavěsil si na hrdlo svátostí oltářní. Rais. Svatými ostatky rozumíme: 1. pozůstatky těl svatých a světic Božích; 2. předměty, jež byly v blízkém spojení s Kristem Pánem anebo se svatými osobami. Podlaha. Potírám Tvá svatá prsa, myju bok Tvůj svatý, tělíčko zas uzdraví se, Ježíšku můj zlatý. Ner. Více svatého ducha mu časem scházelo, více světla pod nízké, šikmé čelo nadání, bystrosti. Rais. Hrabec stal se už svatým duchem celého shromáždění nejbystřejším a rozhodujícím činitelem, rádcem. Herb. Žert. No, nestůj tam jako svatý utřinos! Kos. [Babička uměla péci] výborné vánočky, bochánky, martinské rohlíky, svaté kosti, Boží milosti druh pečiva. Svět. Výr. svaté dřevo starý název pro řezbářské lipové dřevo. D mající vůbec vztah k náboženským představám. Napomínal kněz, aby se v čas pokušení modlili a nejlíp že svatý růženec. Jir. Složte roucha svatá, vy popi, svátost uložte. V. Neb. Měl na sobě tobolku na svaté oleje. Prav. Zůstal [v kostele] jen slabounký, zeleným sklem tlumený plamínek svatého ohně věčného světla. A. Mrš. Modlitbami a krůpějemi svaté vody posvěcenou hromičku podal kněz starostovi svěcené. A. Mrš. Všichni se pokřižovali znamením svatého kříže. Mrš. Jako v chrámě svatém ticho bylo. Sab. Svaté obrazy ctíme, protože něco ctihodného představují. Podlaha. Jiné než svaté písně nesměly se u nás ozývati. Svět. Písmo svaté je sbírka knih, kteréž vnukáním Ducha svatého sepsány a od církve za slovo Boží uznány byly. Podlaha. Ty chceš žíti ve svatém manželství, ne v nějakém pesství. Jah. Kdes trávil štědrý večer a svatou noc? noc před Božím hodem vánočním. Třeb. Přehnala se Svatá noc, přehrnuly se svátky. V. Mrš. Byl u sv. přijímání. Hol. Ráno odešel do kostela vyslechnout mši svatou. Lit. noviny. Do Řecka přivedeny jsou náboženské či svaté tance prý Orfeem z Egypta. Ner. [Přísloví „Dobrého nepálí“] pochází z časův božích neb svatých soudův. Čel. Koran přímo zapovídá všechno násilí při obracení na víru svatou. Ner. Zásadou bylo: Císaře, krajský úřad, slavný militér a svatou církev slušně ctíti katolickou. Šmil. žádná moc, a kdyby i celá svatá římská říše na mne se shlukla, z české země nevytiskne označení staré německé říše. J. J. Kol. Není cesta krátká z Bretaně do svatého města Říma. Zey. Ve svaté zemi bývá někdy [o vánocích] nejkrásnější počasí v Palestině. Suš. Šel proti Turkům, by hrob svatý osvobodil Kristův. Vrch. Jak jí bylo teprve, kdy se vrátila domů ze svatých polí olšanských ze hřbitovů. Her. O přijměte mne, svaté panny, popřejte bídné hlavě schrany! (o jeptiškách). Kalina. Círk. Svatý týden týden, který předchází před Božím hodem velikonočním; svatý Otec papež; Svatá stolice papežská vláda; Svatá země Palestina. D mravně dokonalý, bezúhonný. Vím, že mistr Hus byl poctivý, svatý muž. Jir. Ty svatým jsi, a bezdno vášně chápat neumíš. Zey. A kdyby byl Cvok světější nežli svatý Antonín: pro Suchdol se nehodil. Šmil. Jest svatý, jenomže mu nohy z pekla koukají. Čel. Nový farář vede život svatý. Šmil. Odháněly ji od takových hovorů, vyčítajíce jí, že je příliš „svatá“. Baud. [Rychtářka chodí stále na poutě.] Co se stala rychtářka tak svatou, vložila na Sylvu celou domácnost. Svět. Svatá být nemusela, ale Pepík ji neměl, ani někdo jiný. Mor. Kamarádi moji posmívali se mi, že chodím za děvčetem a že se dělám svatým. Něm. Mistr Jan Hus, svaté paměti, byl do ukrutného vězení uvržen. Jir. V pohledu, který na stárka uvrhla, zřejmě stálo psáno: „Ó svatá ty prostoto“ zcela nevinná! Svět. S úsměvem svaté nevědomosti nebo aspoň zapomnětlivosti podala mu ruku a hovořila. Herrm. D velmi vážený, ctěný, drahý; vznešený, velebný. Dokud jsem živ, nedopustím, aby kosti mých předků byly zneuctěny těmi lotry, aby rozmetali svatý prach. Jir. Na poli octnul se [rolník] v hroudě svaté země, kterou miloval. A. Mrš. Opuštěn je svatý Vyšehrad! Hál. Jediný list z té knihy kdyby měla nyní, byl by jí svatým. Hál. Od toho času na svaté Rusi rozplodila se pohanka. Erb. Název „svatá Rus“ označuje prý svatost ostatků v chrámech a klášteřích. Mas. V dálce vidíme strmou, svatou Akropolis. Ner. Jest dramatikem otázky, skeptického otazníku zavěšeného na mnohé, co bylo před tím dramatickému básníkovi svaté a nedotknutelné. Šal. Sáhla [pozemková reforma] na to, co až dosud bylo svaté: soukromé vlastnictví. Přít. Svoje svaté, cizí nejsvětější. Svět. Mně zajisté svatá jest víra upřímná každého člověka. Havl. Dotkl se drze a chlapsky nejsvětější rodinné záležitosti. Preis. Zdárnému dítěti je vůle otcovská svatou. Šmil. Neobává se, že pěknou populární přednáškou znesvětí svatou vědu. Durd. Vtipu jeho nic nebylo svatého, žádná slabá stránka národního života nezůstala od něho nepovšimnuta. J. Malý. Už v prvních, lyricky malířských knihách Růženy Svobodové je znát — řekněme tomu: svatý nepokoj. Pujmanová. Tvůj hněv je velký, spravedlivý, svatý! Vrch. Svatý pathos lásky obléval každé slovo. Maj. [Vévodkyně o knize Chateaubriandově:] „Tady je srdce, hluboko věřící srdce, svatá vášeň.“ Jir. Neopominul připomenouti mladíkovi, aby své svaté předsevzetí na pravý čas uchoval v hlubinách svého srdce. Pfleg. A přec v tom tolik svaté vůně dřímá, že bych i v rakvi chtěl k ní voněti. Mach. Satrapka se dívala na Mančáka s jakousi svatou hrůzou a zoufalou nedočkavostí. Jah. Carevič poznal ve svatém úžasu, že před ním stojí Kristus sám. Zey. Právě tato vážná okolnost požaduje, by se tento boj pro pokrok národů vedl nejen pouhým nadšením, nýbrž i svatou vážností. Zl. Praha. Ošklivá pošetilost občanské a svaté války následovala po tomto dlouhém křižáctví. Havl. Dobo Žižky, dobo svatých bojů. Mayer. Žert. Sazeč se přátelsky bavil s redaktorem, s kterým jinak vede svatou válku o včasné dodání rukopisů. Týd. rozhl. Ty [ženy]‚ které jsou proniknuty nejsvětějším veřejným míněním — říkají si raději, že nemají touhy. Maj. Hist. Svatá aliance spolek velmocí po porážce Napoleonově. D (o něčem příznivém, příjemném n. nejvyšším, závažném), úplný, dokonalý, naprostý. Nastávalo svaté ticho noci. Vach. Svatý mír pak v srdci se jí uhostil. Svět. V srdce pad mi svatý klid. Bezr. Hodiny hovořily usedle, zpohodlněly, měly rády svatý pokoj. Sula. Mnohem méně měli než nyní ona, a přece svatá spokojenost bývala v chalupě. Rais. Poukazovalo [několik článků] na to, že přirozenost velmocí se válkou nezměnila a že se v dohledné době zase projeví jejich svaté sobectví. Brázda. Toť stará věc, že musí mít člověk se ženskými svatou trpělivost. Svět. Národu svému smím v dobrém úmyslu i trpké věci do očí povídati, k tomu máme každý svaté právo. Havl. Historik má vždy svatou povinnost vystoupiti proti demagogii. Krit. měs. Bývalo naň třeba kázně přísné — po jejím svatém přesvědčení — zvláště v mladších letech. Herrm. To je moje svaté pravidlo, odjakživa. Herrm. Svatá pravda, přitaká ne jeden, ale tisíce myslivých čtenářů. Čteme. Na této cestě se již člověk nezastaví, to je svatá věc jistá. Hál. Co já řeknu, to je svaté jistě pravdivé. Hál. Co jí napovídali studenti — to bylo svaté. Svob. Už je to svaté, že je to kolera! vykládal Sedlinský. Herb. Že se dostane Páchlíček ke krajskému soudu, bylo svaté a také dostal. Čap. Ch.
  • svatý, -ého m. světec. Nemohl býti [život v klášteře] než hlavním zřídlem zázraků, kterýmiž jsou legendy svatých a světic tak přebohaty. Arb. Kdyby byli potřebovali do kalendáře nového svatého: Poldík se mohl hlásiti. Hál. Mohutné srdce [zvonu] tluče jen ve slavné dni svatému z Compostelly zasvěcené. Čap. Ch. Ztratil jsi řeč, že tu stojíš jak svatý za dědinou? ztrnule. Preis. Co stojíš jako svatej na mostě … Ros. To se tváří [učitelka] jako mandel svatých. Křel. Inu já říkám, komu Pán Bůh — tomu všichni svatí. Baar. Nanynka všecky svaté vyvolala a smrt belhala se kolem oken bolestně naříkala. Rais. Pan farář je už mezi svatými zemřel. Čap. Herec je u něho poslední svatý v kalendáři neoblíbený. Č. Jeř. To je taky nějaký divný svatý podivín. Herrm. Na pekařských krámech budou kulaté „dušičky“ a „všech svatých kosti“ se válet beze všeho rozumu druh pečiva, dříve pečený ke dni Dušiček. Ner. Přen. Byl [Goethe] největším a nejmilejším ze všech cizích svatých naší mladé literární církvi. Naše d. Vojenští svatí usnesli se, že má král zločiny své smýti krví svou rozhodující činitelé. Zel. Círk. Všech svatých katolický svátek 1. listopadu.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2293 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2293