• svléci, svléknouti (řidč. svlíknouti) dok. (praes. svléknu, řidč. svleku, imper. svlékni, řidč. svlec, příč. svlékl, řidč. svlekl; svlečen, řidč. svléknut) (co komu, co s koho, s čeho) sejmouti, stáhnouti s těla oděv n. některou jeho část. Červený pán si svlékl kabát i vestu. R. Svob. Rychle svlekl župan. Arb. Je-li vám teplo, pohovte si; svlíkněte uniformu! Šamb. Svleče pánu zlaté šaty. V. Nej. Nejprvé svlékl Manšelesovi košili. Paleč. Svlékli si punčochy. R. Svob. Svlekla rukavici. Zey. Musí se sebe svlíknouti všecky šaty. Lum. Nepochopí, že by jim člověk svlékl třeba poslední kabát všechno obětoval. Jir. Kdybyste dnes svlekl kutnu, co z vás bude? přestal býti knězem. Mach. Řidč. Kvidón svlékl mu též obuv. Zey. Přen. Země svůj květoucí šat svlékla. Něm. Sníh svlékl mladému osení kožíšek. Svět. D (co s čeho, s koho) sejmouti, stáhnouti, sesmeknouti něco s něčeho, s někoho. Svlékla prsten matčin s prstu. Něm. Svlíkla s tkanice kbílek. Hol. Svlékne pouta poroby. Svět. Žvýkávali vrbovou kůru svlečenou s prutů při potoce. Svatoš. Housenkou byl motýl pestrý, než chatrnou kukli svlék’. Heyd. Nikdy by se byl od tebe neodloučil, kdybys ho nebyla přinutila hadí kůži svléknout. Něm. Do konce srpna svleče se s nás spálená kůže jako s hadů sloupne se. Herb. Ty nehodláš nikdy se sebe svléci to komediantské pozlátko. Her. D (co se sebe) expr. zprostiti se, zbaviti se něčeho. Babička nebyla s to se sebe svléci venkovanku. Svět. Lidé říkali, že jsi se sebe nesvlíkl chalupáka! Jah. Nadobro svlékl starého mrzouta, bývá veselý. Svět. Svlékni přece jednou starou lišku a buď upřímný. Staš. Svlékl jsi dětství a nebudeš déle ni plachým, ni pošetilým! Zey. Každý svlékl se sebe všecko záští, závist i nevražení. Nov. Svlekl se sebe všechnu hrdosť a všechen ostych. Šmil. Co naroubovali pastoři na ducha jeho ve škole, to svlekl, jakmile začal myslit. Mach. D (koho z čeho) sejmouti, stáhnouti někomu s těla oděv n. jeho část, odstrojiti někoho. „Slečno, svlíkněte hošíčka!“ poručil pán. R. Svob. V jizbě svlékla ho Maruška z kožichu. Třeb. Pan profesor mlčky se svlékl z bluzy. Šim. Páni páteři mlčky se svlekli z kostelních šatů. Rais. Muž zpola svlečený stál na voze. Rais. Svlékl se, pokřižoval a ulehl. Kosm. V létě svlékla babička děti do košilky. Něm. Svleče se do naha. Rieg. Pro děti se člověk svlékne třeba do naha všechno obětuje. Staš. Za dubovou tou deskou prohrávaly se koně, statky, chalupy — a několik sedláků svléklo se tam až do naha přišlo o všechno. V. Mrš. Nebude poslední, kterého z posledního svléknou kabátu o všechno připraví. Šmil. Je to pravda, ještě nás z košile svléknou o všechno oberou. Jir. Číhají v lese na cestovatele, aby je svlékli oloupili. Svět. Přen. Svlékli se [červánkové] ze šatů slunečních. Heyd. Byloť mu, jako by celý svět měl se svléknouti ze své dosavadní podoby. Pfleg. Proč se aspoň teď v stáří z nepohodlného úřadu nesvleče. Svět. D (co, koho z čeho) stahováním, smýkáním vyprostiti, vyvléci, dostati něco, někoho z něčeho. Stárci pořízem svlékli dlouhý ten kmen z červené jeho kůry. Mrš. Chřestýšovi, který se v těchto dnech svlékl ze staré pokožky, dali čtrnáct myší. Lid. nov. Nezahospodařím, poněvadž mne každý rok svléknou z kůže o všechno připraví. Jan. Špína se z nich [utěrek] svlékne a do prádla přijdou náležitě připraveny. Hvězda.
  • svléknouti dok. v. svléci.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 153 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 153