• syn, -a m. (5. sg. synu! 1. pl. synové) přímý potomek mužského pohlaví. Rod pokračuje v jedné podobě s otce na dceru a s matky na syna. Vanč. A kdož jest otcem, a neželí nehod synových? kdo synem, a nekormoutí se neřestí otcovou? Pal. Dnes má přijíti sedlák Mícha se synem na námluvy k nám. Sab. Nebývá nad lásku dceřinu či synovu, jen když se dítě vydaří! Třeb. D rodově příslušný k nějakému celku. Byl tu nadporučík Petr z Jásenky, syn staré české šlechty. R. Svob. Písař váhal. Chytrý syn Israele, zdálo se, četl v jeho duši žid. Čech. Za hadrnicemi trousili se bradatí i nebradatí synové israelští, hledíce sobě pilně obchodu. Just. Osvícený potomek Sicambrů krásnou řečí vyniká nad syny Romulovy nad Římany. Lum. Pro nás, syny Adamovy, je nejlépe, když se o jejich [duchů] majetek nestaráme lidi. Mus. Nemohou býti lhostejné památky zašlých časů vděčnému vlast svou milujícímu synu. Jir. Přede mnou stojí syn z jádra lidu, nevzdělaný, prostý. Šmil. Cristoforo Colombo, syn soupeřícího Janova, objevil cestu do Nového světa. Ner. Přen. Žena [lékárníkova] serviruje Marsovým synům více než sladkosti laboratoře vojákům. Theer. Učený syn Aeskulapův přijel, sáhl nemocnému na puls lékař. Paleč. Synové Mus, které jsem v Pampeluně spatřil, svědomitě plnili všechna pravidla studentského řádu šatního studenti. Havl. D příslušný k jinému prostředí. I matka církev zatracuje syny nehodné. Krás. Hor syni za nimi se ženou horalé. Vrch. Běda synu karpatskému, jenž miluje dívku z roviny. Ritt. Ranní vítr čechral kožešiny na plecích těch divokých, surových synů uherských pust. Jir. Vímť já dobře, po jaké kořisti syn lesa střílí myslivec. Čech. Paprsky sluneční píti budou synové země lidé. Vrť. Tys mého ducha syn, nuž, vyslyš mne! odchovanec mých zásad. Zey. V tobě jsem se zmýlil, čertův synu! mazaný člověče. Havl. Takový čertův syn má vždycky koření z ďáblovy zahrádky u sebe, hodí psovi čáry na krk jako lidem zlý člověk. Jan. Básník náš jako věrný syn svého věku přidržuje se poesie tendenční vyznavač soudobých myšlenek. Havl. Ariosto byl příliš synem té doby, příliš svérázný, než aby byl se staral o ducha tradic zašlých věků. Zey. Kdo učiní jen krok ku předu, bude synem smrti! stihne jej jistá smrt. Arb. Dvořenínové jásali nadšením, ale Syn Nebes byl zasmušilý (o čínském císaři). Strn. Přen. Hle, vtělila se lež, a pekel syn vzal Šalomóna na se vzezření ďábel. Zey. I volá všecky syny věčných stínů pekelné trouby hlahol chraptivý ďábly. Vrch. Jdou ve poledním slunci muž dobrý, hříchův syn hříšník. Ner. Syn zmaru ví, že hmota trpělivá je matkou stejně duše jako těla smrtelník. Vrch. Dokud jsem ještě byl syn světa, neznal jsem takové outěchy [náboženství] staral se jen o tento svět. Jir. Jsem syn revoluce, ona mne ze vlasti mé vypudila účastník. Pfleg. Náprstek je nejen synem svých činů, ale také trochu synem souvěkých ideí utvářen jimi. Zey. Na větve stromů kolem sneste se, ó zpěvu okřídlení synové zpěvní ptáci. Zey. Matičky jiskry ani neuhlídáš, ale syna již těžko přemůžeš oheň. Vrba. D Expr. oslovení, vyjadřující vlídný a trochu protektorský poměr k oslovenému. Potřebuješ-li [čtenáři] fantasii rozehřát až na poetický var, synu, pro boha tě prosím, kuř jen pravý doutník havanský! Ner. [Havlíček v kritice Tylovi:] Nekráčej, milý synu, po cestách nespravedlivých a chytráků! Havl. „Synu milý,“ počal hned biskup [rozhovor s farářem]‚ „milujeme vás a důvěřujeme vám.“ Baar. D psí syn, kurvy syn a p. nadávka. „Eh, kamže by nebyli přišli psí ti synové [Turci],“ pravil gazda. Něm. A což ten sličný padouch hrabě Max z Valdštejna! Kurvy syn! Dur. D Náb. syn Boží, syn člověka, Bůh Syn Kristus. D Lid. zeť. Mílovic budou rádi, když se Jakub k vám přižení, a tvůj tatík by dostal šikovného syna. Něm.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 795 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 795