• táhnouti ned. (příč. táhl, tažen, přech. táhnuv, subst. sloves. tažení) někoho n. něco uchopovati a volně tím pohybovati směrem k sobě n. za sebou. Zavřískla a táhla muže z pračky zpět. V. Mrš. Táhla je [děti] za sebou jako kvičící ohon. K. J. Ben. Táhl sestru do hotelu, kde ji jistě vzpruží trochu koňaku. O. Schein. Dva lodníci táhli lano z moře do korábu. Hajn. Všechny ty národy musí táhnout za jeden provaz musí svorně spolu pracovat. Ben. Jsme všichni lidmi, táhneme všichni za jeden provaz máme stejný úděl povinnosti. Mach. Jeden činný a rozumný sto ostatních za sebou táhne. Havl. Zemdlen táhl své hubené tělo na postel. Jah. Zkoušíme, jak drak táhne, posíláme mu svůj pozdrav napíná motouz. Lid. nov. Začali šít úzké nohavice a krátké kabáty, pod nimiž byla vidět celá zadní část kalhot, což znamenalo, že nesměla viset ani příliš táhnout býti příliš těsná. Golombek. Lid. To se tátovi nechce táhnout hnáty ven jít. Pitt. Šach. prováděti tah při hře v šachy, dámy a pod. Let. táhnouti letadlo pootáčeti letadlo za letu kolem jeho příčné osy ve smyslu, v němž se zvětšuje úhel náběhu. D konati nějakou práci, jejíž podstatou je pohybování něčím, vlečení něčeho; vytvářeti tahem. Koně táhli trpělivě se svěšenými hlavami, štěrk rozmačkával se pod koly. Svob. Dvanáct silných mužů táhlo trakař. Svět. Mladý rozum a starý rozum nerady spolu táhnou shodnou se. Šmil. Menší studenti, již s „pány filosofy“ táhli, jako z povinnosti smáli se také drželi, byli zajedno. Nov. Já se ti divím, že to ještě se mnou táhneš že se mnou žiješ. Vávra. Rozžhaveným sklem, z něhož se snažil táhnouti tabule, dvakrát způsobil požár svého domu. Týd. rozhl. Pryč je doba, která pokládala za velikou vymoženost tažení drátu — vodním kolem. Rozhlas. Na louce táhl řádku za řádkou od tří hodin. M. Han. D smýkati, vléci. Balon táhl po zemi vlečné lano. Lhoták. Potom oblékl bílou roušku, jeden její cíp se táhl po zemi. Vanč. Popelka měla klubíčko v kapse a nitku pořád za sebou táhla. Něm. Trvalo půl druhého roku, co ho táhla za sebou jako na hedvábné šňůře. H. Dvoř. Slunce táhne za sebou zlaté vlasy po vrcholcích stromů. Kodlová. D táhnouti sirky vulg. jíti pryč, kliditi se. Než se dát zavřít, je lepší táhnout sirky o kus dál. Vanč. Tak, teď víš, na čem jsi, a táhni sirky. Klost. D Expr. pilně pracovati, dříti. Na službě musila pořádně táhnouti. Šmil. Teď je sice dovolená všeobecná, ale ještě po ní nebudu moci tak táhnout jako dřív. Šim. Celkem dovedou i nadaní hoši „táhnout“ a dospět k pěkným výsledkům pilně studovat. Brázda. A táhne jako řemen. Taková žena je boží požehnání. Hol. Nechci být ničím víc než táhnoucím úředníkem. Mach. D (co) slang. platiti, hraditi, vydržovati něco. A tak já to teda, kluci, dneska táhnu! Svob. nov. Celou domácnost nyní táhla sama [v nezaměstnanosti muže]. Včel. D lákati, přitahovati, puditi. Táhlo jej to mocně v daleké, tajuplné kraje. Zey. Táhlo mne to k ní skoro jako k vlastní matce. Svět. Anežku táhlo to boží slunéčko jaksi za sebou. Svět. Příklady táhnou. Herrm. Bylť on vděčným kusem našeho repertoiru; on „táhl“ vždycky přitahoval obecenstvo. Šmil. „Spektakl“ táhl a představení vyneslo několik set zlatek měl úspěch. Herrm. D vytahovati, vynímati, vyndávati odněkud. Napsal jména [účastníků] na papírky, zamíchal v klobouku a dal táhnouti. R. Svob. Na první táhnutí [při hře na zástavy] padla úloha, zatančiti menuet. Svět. Prodavači losů ječí šťastná čísla, která jistě budou tažena. Hostov. Tekoucí tvář hostinského skanula na stůl a pleskla jako spodek tažený na dvě desítky vynesený při hře v karty. Vanč. Co těch piksel s pryskyřicí [všude bylo]‚ aby táhly vředy. John. V Štýrsku táhne se z nich [tykvových jader] olej, který se k svícení i k jídlu upotřebuje tlačí. Něm. D Stud. slang volati ke zkoušení. Jsa záhy nato tažen z češtiny, ano, ještě byl celý nesvůj a pletl se. Rón. Já budu dnes určitě „tažená“, cítím to v kříži. Nár. p. D táhnouti rozum (z koho) expr. vyzvídati. „Nevím, co si mám o Radoši pomyslit, má-li už za vyučenou a jen ze mne rozum táhne, anebo je narozen na šťastné planetě?“ Něm. D Expr. píti, ssáti, vdechovati. Táhli celé dopoledne slivovici a dováděli tady s kuchtami. Herrm. Vypil obsah sklenice jedním douškem. „Což, táhnout umí!“ pomyslil si Míka. R. Svob. Slečna táhne jako duha, zvolal Venca, a znovu jí přilil. Neff. V letě lze často pozorovat úkaz, o kterém lid praví „slunce táhne vodu“ způsobuje silné vypařování. Obr. živ. Houba dobře táhne vsakuje kapaliny. Herrm. Rádo píchá pod lopatkami, jak dítě táhne silně ssaje při kojení. Šlej. Táhna do sebe vzduch ráno před šňupáním, ošíval se vdechuje. Havl. Na hřebíku visí násoska, kterou stařeček víno táhl z beček stáčel. Mrš. Tady máš a kuř. Táhni docela pomalu. M. Han. Rybnik. táhnouti vodu vypouštěti ji pomalu z rybníka. D Zast. dostávati, těžiti, získávati (o penězích a jiném prospěchu). Jen málo kdy nějaký [vysloužilec] plat táhne. Havl. Úroky táhne z uložených jistin. Prav. Tolik roků z vás táhne takový vejměnek! Rais. Dovede ze špatné vlády sám pro sebe užitek táhnouti. Havl. D protahovati, natahovati, prodlužovati. „Aha,“ pravil pán a hodně to táhl, jako by zpíval. Prav. Bože můj, ten to táhne jako štrúdl. Roz. Av. Písař poznamenal, že „na to trápení nebyv mnoho tažen ani pálen vyznání učinil“ mučen na skřipci. Win. U modrého pavouka to táhli vzhledem k dnešní slávě s přehradou dlouho flámovali. Maj. „Hrozně jsme to dnes táhli,“ řekl zakrývaje si dlaní ústa. Hvězda. D (co kudy) klásti, vésti něco kudy. Okolo zdí jsme nastlali mechu a po nich jsme táhli břečťan. Svět. První řez, který na něm [srdci] provedl, táhnul právě nejcitlivějším místem. V. Mrš. [Neruda miloval] ostře taženou čáru. Kar. Stezka byla rovně a nepřetržitě celým dalekým lesem tažena. Mácha. Pro tažení [železničních] spojnic rozhodovala jen hospodářská mapa státu. Brázda. Každý táhne vodu na své kolo dbá svého zisku. Čel. D (o vojsku) pochodovati. Četa za četou, setnina za setninou táhla kolem malé vyvýšeniny. Jir. Po umrzlé půdě táhl mocný voj Žižkův. Jan. Panovníci jejich táhnou s nimi do boje. Hol. Táhne proti králi, svému bratru. Zey. D (o stěhovavé zvěři a ptactvu) býti na tahu. Prahou táhnou rackové na jaře odedávna. Več. Čes. sl. Po nebi táhly v tlupách divoké husy. Zey. Marie narození — vlaštoviček tažení. Nár. l. Mysl. (o vysoké zvěři) pomalu jíti; (o ptactvu) přeletovati, letěti; (o psu) větřiti, jíti po stopě zvěře. D Expr. volně jíti, ubírati se, putovati. Táhl podél lesa, podél mlází, hotov skočit v ně, aby se skryl. Hánek. Váša s Aninkou někde již táhnou ke škole. Rais. Pan Pelikán se dooblékl a táhl do ouřadu. Herrm. Dal výpověď [v továrně] a zejtra táhne do hor. Rais. Sebrali tedy, co kde měli, a táhli do světa. Něm. Viděla dlouhé řady velbloudů pouští táhnout v matném šeru úsvitu. Zey. D Expr. kliditi se, pakovati se. „Táhni odtud!“ řekl přísně chlapec neznámému. Nový. „Myslím, že bys mohl táhnouti po svých,“ osopí se [na sluhu]. Vávra. Táhněte k čertu, vy pitomé myšlenky. M. Han. D pohybovati se, postupovati. Sněhová mračna táhnou. Opol. Zlatým vzduchem táhla bílá oblaka. Zey. První bouřka táhla prudce a neočekávaně jarní krajinou. Svět. Mořský proud, který tu táhne od jihovýchodu, unášel pomalu Dankův člun. Fr. Pilař. Nemoc táhla do stavení jedna za druhou. Rais. Myšlenky táhnou mu do minulosti obracejí se k minulosti. Jah. Královou myslí cos táhne přichází mu na mysl. Vrch. Takové myšlenky táhly hlavou Lužného. Šim. D (o větru, průvanu a pod.) vanouti, prouditi. Vichr táhne vrcholky stromů. Ner. Vítr táhl proti němu [ostříži]‚ ale jen křídly jeho pohnul. V. Mrš. Březnové vůně táhnou krajem. Jah. Pozorují příbuzní, když svíčky shasí, kam kouř táhne. Jir. Od okna táhlo ostře byl průvan. Vrch. Zavři dvéře. Táhne. Kun. D (o komínu, dýmce a p.) míti tah, býti uzpůsoben na proudění kouře. Syrový, mokrý dosud komín špatně táhl. Baar. Doktor se kolem nás klackoval jako spiklenec, jemuž netáhne dýmka. Lid. nov. Cigaro nechce táhnout? Ner. D Zř. míti tendenci, směřovati, tíhnouti. Nechci podnikat výpravy proti románu, ale z mnoha příčin bych soudil, že směr Libuše táhnouti by měl k zábavně-poučnému. Durd. D Neosob. (o časovém určení) blížiti se, schylovati se. Táhlo již k deváté, když doběhl k vnitřnímu městu. Švan. Když táhlo na poledne, rychle skončil poslední jednání. Jir. Táhne mu šestnáctý rok a vypadá na devatenáct. Svatoš. Mně už táhne hodně k osmdesáti. Jah. Když člověku táhne na šedesátku, netroufá si na lyže. Pujmanová. Táhlo ke konci října. Mach. Všude cítit, že táhne k novému chlebu. Baar. Táhlo odpoledne a mráz přituhoval. Hora. Pátý rok již táhne, co princezna nepromluvila. Něm. D táhnouti se rozprostírati se, rozkládati se, obyč. na větším prostoru; býti umístěn, položen. Za chalupami táhly se veliké kusy polí s obilím. Havl. Mezi horami táhnou se dlouhá a širá údolí. Hol. Šedá ulice táhla se před námi. Mah. Bloudila hájem táhnoucím se hustě kolem města. Zey. Na ohništi, kolem něhož se táhla druhá lavice, plápolal oheň. Čech. Přes celý strop táhne se začasté ode dveří k oknům veliký trám. Jir. V levo naproti táhnou se skrovné stáje. Šmil. Huba se mu táhla od ucha k uchu. Rar. Odtud táhne se rovným směrem cesta dolů. Šmil. V pozadí se táhl plot oddělující zahradu od nádvoří. Jir. Dlouhá stopa usedlé krve táhla se přes dvůr. J. J. Kol. Dlouhý had výletníků táhl se spořádaně do dálky. Hvězda. Táhla se před ním nekonečná řada číslic. V. Mrš. Kdyby se řada dnů mých i do nekonečna táhla, tvých slov, o Sokrate, bych nikdy nezapomněl. Zey. D šířiti se. Z kuchyně se táhla libá povědomá vůně pekoucích se koláčů. Semil. Od moře táhla se hustá mlha. Vlastimil. Sálem táhla se chladná vůně voňavek. Herrm. D Expr. postupovati, jíti, obyč. pomalu n. namáhavě. Poslechl a táhl se pod střechu dřevěné kůlny. Spáč. Pak jsem se táhl Jindřišskou ulicí s balíkem svých písemností pod paždím. J. Kvap. Děti zvolna se táhly k portálu. A. Mrš. Zahlédli nalednou Frantíka, jak se líně táhl prostředkem ulice. Rozhlas. Tak to natáhněte, hoši, táhnete se jako vši. Haš. Těžce do kopce se táhly vozy. Vrch. D sledovati někoho n. něco, spěti, tíhnouti za někým n. něčím, vyhledávati s oblibou společnost někoho. Vrána táhl se za ní jako náměsíčník. Svob. I jinak byl dobrý člověk a lidé se k němu táhli. Herb. Podobného peří ptáci k sobě se táhnou. Čel. Kdo se chce klubka doptati, táhni se po niti. Čel. Táhlo se to za mnou dřív jako mouchy za medem. Baar. Co jen síly stačí, k nejvyšším táhni se cílům. Suš. Všecko se mně zdá, že táhne se za ním štěstí a požehnání. Šmil. D stávati se dlouhým, natahovati se, prodlužovati se. Oblaka se táhla v oranžový pruh. Mrš. Proč by se to mělo táhnout na dlouhé lokte. Herrm. Dluh je snadno udělán, ale zaplacení se táhne na dlouhé lokte. Tyl. Pře se u okresního soudu dlouho netáhla. Šmil. Nepřátelství se táhne mnohdy do kolikátého kolena. Herb. Šlo k večeru a do délky se táhla porada. Vrch. Zimní noci se táhly teskné a dlouhé. Prokůpek. D (o něčem polotuhém n. polotekutém) býti pružně vláčný. Těsto se táhne. Pek. kn. D (k čemu) zast. vztahovati se k něčemu, k někomu, souviseti s něčím n. někým. Táhly se [řeči] všecky skorem k předmětům náboženským. Třeb. Jiní [vykladači Písma] praví, že se táhne modlitba k Otci. Suš. Mluvíme pak o kodicillu testamentárním, jestliže se táhne ke zřízenému testamentu. Krč. D (k čemu) zast. dělati si nárok na něco. [K Sardinii a Korsice] stolice papežská táhla se právem lenního panství. Kal. [Jan z Vartenberka] táhl se k městu Bělé dědičně po markrabí Prokopovi. Pal. D (proti čemu) zř. obraceti se proti něčemu. Reakce táhla se již netoliko proti upřílišení v novotách, nýbrž i proti novotám samým v sobě. Pal. V. t. tažení, tažený.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2580 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2580