• tón, -u m. zvuk určité výšky. Udeří-li se oběma nespojenými konci ladičky, ozve se jednoduchý tón. OSN. Intonace je nesena hlavně samohláskami, u nichž mají tóny převahu nad šumy. Muk. Ode mlýna zaznívaly tóny klarinetu, fléten a houslí. Něm. Zbortěné harfy tón. Mácha. Marie klesá k pianu a dopadne na ně lokty, při čemž piano vydá disonanční tóny. Kun. Dávati na varhany tón a dle toho nástroje laditi, nikdo se neopovážil. Prav. Šum listů doléhal k nám v poloslyšném tónu. Sova. V dáli hučely jezy vltavské, táhlým, mohutným tonem. Ner. Odtud dávala se hesla, zde se udával tón odtud se vše řídilo. Dyk. Naše toiletty udávají tón. Kun. Vnikl do samé jeho životní filosofie, která propůjčuje jakýsi spodní tón jeho poesii skrytý smysl. Šimek. Neuvažovala o jeho slovech a jejich spodní tón pochopila, až když se rozloučili. J. Marek. Začaly nyní [noviny] pískati do zcela jiného tonu vésti si zcela jinak. Havl. Přen. Základní tón romantiky, který zvučel ze všeho, resonancí uchopil jeho srdce. Čap. Ch. Utvoří z nejasných tónů její duše jedinou píseň. R. Svob. Nebyl si vědom, jaký to líbezný tón srdcem rozehrává. Něm. Kolísá mezi extrémy nadšené chvály a odmítavého odsudku, neznaje tónů odstínění. Arne N. Fys. jednoduchý zvuk charakterisovaný jedním kmitočtem; tóny kombinační. Hud. zvuk určité výšky, vznikající pravidelným chvěním, obyč. hudebního nástroje. Fon. základní, charakteristický tón. D zabarvení řeči. „Skočte mi na Poříč pro fiakra!“ zavelel pan chef vysokým tónem. Čap. Ch. Cikáňata chodila sem tam a skuhrala zpěvavým tónem o almužnu. Něm. Stále měnil tón slov do hloubky a hned zase do výšky. Jir. V tónu těch slov ležela i výtka. Hál. Nenáviděl jsem ho pro ten tón, kterým s ní mluvil. Zey. Matka mluvívá přehnaným tónem k návštěvám. John. Svoboda bezděky přizpůsobil se jeho žertovnému tónu. Čech. Gram. tón věty melodická a dynamická modulace věty. Tón vzrušený, tázací, vybízecí a j. D barevný odstín. Lesy zmodraly, žluté listí v nich dostalo načervenalý tón. Rais. Opatrně a lehce kladl na plátno plavé a bělavé tóny. Hlad. K tomu účelu se používají barvy trvanlivé, aby na slunci neztrácely původní tón. Týd. rozhl. Kochám se v půvabech roztomilého obrazu krajiny, prohřáté jasnem a měkkými, teplými tóny. Lier. Je v ní plno podzimových nálad, tesklivých tónů předjaří. Naše d. Mal. odstupňování barvy do hloubky, většinou přídavkem bílé a černé. D způsob, ráz, charakter něčeho n. někoho. Písně erotické jsou obyčejně provedeny tónem národním. Ner. U většiny se k pouhým výlevům citovým druží v nich tony didaktické. Vrch. Základní tón celé skladby jsem pochytil. Jir. Milada snažila se nevypadnouti z tónu. R. Svob. Tón střízlivý, vážný, ba ponurý vane z úvodníků německých deníků. J. Mas. D společenský způsob, společenské chování, mrav, zpr. uhlazený (zvl. ve spoj. dobrý tón dobrý mrav, bonton). Ve spůsobech svých neodchyloval se ničím od panujícího společenského tónu. Čech. Pln pravidel etikety a dobrého tónu, zlobil se na pány, že mu dovolili, aby tolik pil. R. Svob. Pro dobrý tón zůstala, ač s nechutí, ještě dva měsíce v Praze u syna. Šmil. To nedovoloval bon tón! Štech. To jméno ztratilo tón dobrou pověst. Čteme.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 830 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 830