• tříti ned. (praes. třu, zast. tru, třeš, 3. pl. třou, zast. trou, rozkaz. tři, třete, přech. tra, trouc, příč. třel, třen) (koho, co, zpr. čím), tříti si (co, zpr. čím) pohybovati něčím sem a tam, jezditi, přejížděti něčím s přiměřeným tlakem po povrchu někoho n. něčeho, obyč. za jistým účelem. Rozepněte jí šaty, třete a umývejte ji. Prav. Namočil věchet a počal třít Běláčka. Baar. Třel mne koženým měchem po všech údech. Čech. Homolka nemluvil, jen šel a třel se na lokti. Mrš. Musel si tříti svaly své zmrtvělé ruky. R. Svob. Rukou obrácenou dlaní ven třela si pravé oko. V. Mrš. Mažou, trou, myjou si jimi [vodičkami a mastmi] ruce potírají, natírají. Prav. Tře si ruce radostí, že již vyhráno mne. Frost. Třel křížek tak dlouho, až se jako zlatý třpytil. Mel. Scvrkly se [kalhoty] u kamen, musil je napínat, třít, močit. Prav. Oheň si udělali třením dřeva o dřevo. Lum. D (co oč) pohybovati sem a tam něčím s přiměřeným tlakem tak, že to přejíždí po povrchu něčeho. Koza třela mlsnou bradu o plot. Něm. Třel [kocour] svou hladkou srst o knížecí nohy. Ritt. Záda si třel o lenoch pohovky. Sab. Třela ruce o zástěru. Herrm. Třel peníz o své zpodky otíral. Rad. Podupával pravou nohou a třel šlapadlem po zemi. Jir. Mraky třely svá nadmutá břicha o hřebeny pásem. Vrba. D (co) pohybovati sem a tam nějakým nástrojem a tím něco rozdrobovati, rozmělňovati, činiti něco jemnějším. V sobotu třeli trdly mák. Jir. Nedělala jiného než je [léky a masti] vařit a třít. Svět. S největší virtuosností třeli máslo, tloukli těsto. Svět. Viděl učedníka tříti na kameni bílou barvu kamenem. Jir. Hosp. tříti len lámati a zbavovati vlákna pazdeří. Třený len. Mal. tříti barvy. D (bídu, nouzi a p.) expr. trpěti. Celý boží rok třeli bídu a měli nedostatek. Kronb. Vem si chudé děvče a tři pak ve dvou tu slavnou úřednickou bídu. Jah. Třeli jsme tu nouzi s bídou všelijak. Jir. Proč je [zlato] tedy schováváš a raději třeš hlad. Hol. D tříti se (o koho, oč) dotýkati se, narážeti s mírným tlakem při pohybu na někoho n. na povrch něčeho. [Pes] třel se Jaromírovi o nohu. Hál. Uměla se třít a lichotit jako kočka lísat se. Tyl. V síni bylo slyšet, jak se kožich o zeď tře. A. Mrš. Vysoká tráva třela se Lence o botky. Maj. Obrovská těla lodí trou se jako ledové kry o sebe. Ner. Sem až zalehlo vrzání praštících a troucích se o sebe kmenů. Jir. Přen. Teplý večer se třel o pastviny před kolibou. Knap. D Expr. při chůzi překonávati překážky, prodírati se, tlačiti se. Dav třel se ulicemi. Maj. Třel se obecenstvem při stěně. Herrm. Zašla do tichých ulic a třela se kolem zdí. Kun. Přen. Myslí třel se mu zamlžený hřbitov s nízkými rovy. Svob. D Expr. poněk. zast. snažiti se dostati do něčí blízkosti, dotírati se k někomu, vtírati se někam. Spiessni se pořád k slečně tře. Kosm. Tací jsou lidé, jen k šťastným se trou. Hol. Málo třel se do veřejných společností. Prav. Pletichy strojíš, věčně třeš se k vládě. Čech. Mrav a jazyk německý mocně do země se třely. Voc. D Zast. míti různice, třenice. Před stany trou se židé a kramáři. Krás. Jeho bratr a jeho strýc třeli se o správu země. Tomíč. Třelo se to pořád, třelo, až zbouření obecního lidu propuklo. Praž. pos. Co pak by z nich zůstalo, kdyby se národnostně třeli! Herrm. D (o rybách) vypouštěti jikry, které se mimo tělo samice oplozují. Kapr tře se v dubnu až v červnu. Hessler. Dole na konci jezera shromažďovali se líni na tření. Mah. V. t. tření, třený.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 387 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 387