• takt, -u m. rytmus. Když spustí dudy a klarinet zazpívá, tu začnou se nohy samy do taktu zvedat. Baar. Andres si dává rukou takt a zpívá. K. Čap. Takt, držte takt, chlapci! Něm. Ať si dudy jak chtí skřípají, oni mají takt v nohou. Něm. Kašpar s Voršilou taktu se drželi, pevně kroky podle muziky stavíce. Prav. Koníci vesele běželi — jakoby v taktu ozýval se tvrdý dupot jejich. Baar. Měl sbírku hodin, jež v rozličném taktu po stěnách a na nábytku jeho pokoje cvakaly. Šmil. Mlýny začaly pomalu svým obyčejným taktem hrkotat. Něm. Přen. Okolo Jeníka se vždy všecko točilo, on dával takt celé veselosti. Hál. Hud. rytmický celek skládající se z těžkých a lehkých dob. Takty sudé, liché, jednoduché, složené. Část notového zápisu ohraničená dvěma svislými taktovými čarami. Poet. stopa. Filol. (mluvní) takt úsek jazykového projevu s jedním hlavním přízvukem oddělený výdechovou pausou. Tech. rytmicky opakovaná část pohybu (na př. u spalovacích motorů), nejčastěji jeden zdvih. D náležité způsoby společenské, společenská slušnost, ohleduplný vztah k druhému. Nikdo, kdo vidí, s jakým taktem se Gabriela teď pohybuje, by neřekl, v jakém pelechu vyrostla. Svět. Při vší své banalnosti má jakýsi společenský takt. Vrch. Měla ještě tolik taktu, že závadná slůvka vytečkovávala. Herrm. Byla to ženština plná taktu, delikátnosti a dobroty. Zey. D jemný vztah k něčemu, jemný cit, smysl, vkus pro něco. [Sochař] s pravým uměleckým taktem pracuje o efektní soulad všech linií. Hlad. Aby realistická hra nebyla triviální, o to dbej umělecký takt herců. Lier. Vychovatelský takt její tchýně byl šťastný. Šmil. Umí s taktem podivuhodným zůstati v mezích ať už učence, ať básníka. Vrch. Geniální ten takt dal mu [Jiřímu] pocítiti, že pouhou negací nepořídilby ničeho, že potřebí bylo skutkův positivních. Pal.