• taktika (vysl. -ty-), -y f. způsob řízení vojenských prostředků k dosažení úspěchu v boji. [Vojenské umění] od času Žižky vždy více zakládalo se na důmyslné taktice. Tomek. Vynikal vědomostmi vojenskými a znalostmi strategie i taktiky. Vrba. V podzemních chodbách bylo těžisko válečné taktiky Bar-Kochbovy. Vrch. Voj. všeobecná taktika, taktika jednotlivých zbraní; taktika aplikovaná; taktika úderná. D promyšlený postup v určitém jednání, způsob využití situace při jednáním zvl. na poli politickém. Leninismus je theorie a taktika proletářské revoluce vůbec, theorie a taktika diktatury proletariátu zvláště. J. Proch. Nikdy nebylo tolik politických diskusí o vážných problémech naší taktiky a strategie jako dnes. Slán. Politická taktika dnes spočívati musí v politické práci všech. Mas. Některý vyšetřující soudce má taktiku obviněného splést. K. Čap. Vrčí na nepochopitelnou taktiku lesní správy, propouštět právě nejspolehlivější lidi z práce. Sez. Švakr pochopil, že výkony svými řečnickými nijak vhod nepřichází, a změniv rychle taktiku, ukončil výstup svůj gratulační chopením se ruky radovy. Her.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 196 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 196