• tedy (hovor. a ob. teda) adv. vyjadřuje výsledek, důsledek n. shrnutí nějakého zjištění. Víte, matičko, že se nedám k práci nutit, tedy také dnes, až si pouklidím, pilně přísti budu. Něm. Byronovo „S Bohem buď, a jestli na vždy, tedy na vždy s Bohem buď“ neustále slyším. R. Svob. Chceš-li, aby tě měli za spravedlivého: tedy se snaž, abys nikdy žádnému křivdy neučinil. Puchm. Zašel si tedy schválně na Staroměstské náměstí. Jir. Jsou-li [páni] sluhové čistého evangelia, k čemu jim teda zboží! Třeb. Tu [na hrachovišti] nebylo ani lístkem hnuto, neřku-li co pošlapáno. Co táta viděl, byl teda nepochybně jen pouhý sen. Něm. Tedyť zapotřebí lásku k literatuře povzbuzovati a oživovati neustále. Sab. D vyjadřuje vybídnutí, výzvu, povzbuzení. „Tak tedy,“ pobízel zeman. Jir. „Tedy?“ tázal se Vrbna s úsměvem natahuje ruku k její hlavě. Podl. Slyšme tedy naši pohádku. Rub.
 Zobrazeny karty 1-42 z celkem 42 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-42 z celkem 42