• tempo, -a n. rychlost, jakou se něco děje. Cepy se ozvaly rychlým tempem. Jir. Auto jelo zvolněným tempem po nábřeží. Maj. Koně jakoby plavali v stejném tempu — dlouhými a při tom rychlými kroky klusali. Baar. Volným tempem uplynul rok. Vrba. Kritika napomáhala vydatně rozvoji a rychlejšímu tempu literatury. V. Mrš. Hud. rychlost, jakou po sobě následují takty. Fon. tempo řeči. D rychlý postup nějakého děje. Teď prosím o tempo, zrovna o takový chvat, jaký jsme vám právě znázornili. Ben. Já teď přišel do tempa. Poláč. „Hip, hip! Tempo! Tempo!“ křičí jakýsi inteligent, který vložil do toho závodu pětikorunu. Poláč. Pochodovali přes celou Prahu a teď nasadili tempo. R. právo. D jedna z dob rytmických pohybů, jeden z rytmických pohybů. Ke každé ráně je třeba pěti temp či obratů. Světozor. Poslouchal chrapot spící ženy a v to se mísící rychlejší tempa dechu dítěte. Her. Hlavy zdvihačů jedním a týmž tempem vyklonily se na zad. Čap. Ch. Podařilo se mu několika ráznými tempy přiblížiti se k břehu. Dyk. Pohyboval lehce vesly noře je tempo za tempem do větrem čeřené hladiny. R. Svob. Šerm. vhodný okamžik, v němž se snaží šermíř soka zasáhnout. Šach. získati, ztratiti tempo nabýti n. pozbýti časového náskoku.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 352 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 352