• teplo, -a n. jev působený teplým tělesem; stav prostředí, pociťovaný jako vlažno, horko n. žár, běžně obyč. stav něčeho mezi vlažnem a horkem. Obvázanou nohu natahoval na sluneční teplo. Jir. Je mi blaze, je mi krásně v letním teple. Ner. Sedávala na dřevěné pavlači, kde bylo hojně zlatých paprskův a příjemného tepla. Jir. Horký vzduch se ani nehnul, sálavé teplo lilo se až do chladivého zákoutí. Jir. Peníze mizely jako sníh v teple. Lum. Velká bílá kamna vydávala teplo. Jir. Pojďte dál, uteklo by nám všechno teplo. Šim. V suchu a teplu bylo nejlíp. Jir. Cítil pod rukávem na pravé paži teplo řinoucí se krve. Jir. Byla [kytička] zvadlá teplem jeho dlaní. Kolář. Po vrchu kopce putují z tepla vyplašení zajíčci z teplého pelechu. A. Mrš. Budeš míti zadarmo příbytek a teplo topení v pokoji. Šmil. Výdělek je pořád lepší a lepší; kdyby to šlo tak dvě, tři léta, sedím pěkně v suše a v teple budu finančně zajištěn. Šmil. Chce usadit dceru do tepla do příznivých podmínek životních. Jah. Pracuje se v teple, a zodpovědnost má vždy vyšší pán pohodlně. Herrm. Přen. Okřála by blahým teplem lásky k životu! Vlč. Mě zalilo teplo jakéhosi uspokojení. Šim. Vzpomínka mi kyne zpátky v teplo loktů mateřských. Čech. V doktorovi [je] více chladu nežli tepla srdečnosti. Šmil. V tom přijetí bylo tolik tepla. Jir. To teplo jako jindy z těch slov nedýchalo. Rais. Cítil, že jasna a tepla je v domácnosti jeho ještě méně než dřív štěstí. Rais. Jaké teplo barvy, světlo, jaké jemné rysy [na obraze]! Vrch. D (pl. tepla) míra tepelného stavu, teplota. V letě vystupuje teplo až na 30°. Něm. Teplo nejen vzdálením od rovníku, nýbrž také výší v opaře nad rovní mořskou se řídí. ČČM. Tepla je 8 stupňů při stálém deštivém povětří. Praž. nov. Nízká atomová tepla některých prvků s malou atomovou váhou nejsou výjimky od pravidla. Ath. D teplé počasí, teplá povětrnost. Srpen nejprvé příjemný, ke konci má veskrz tepla. V. M. Kram. Doba zimy minula a jaro přineslo teplo a květy. Dyk. D Fys. teplo druh energie, uvádějící hmotu do stavu, který vyvolává v našem těle pocit mrazu, chladu, vlažna, horka n. žáru. Spalné teplo jisté látky uvolněné při úplném shoření 1 kg této látky. Specifické (měrné) teplo potřebné k zahřátí 1 g hmoty o 1° C.
  • teplo adv. k teplý. Tak bylo tichounko a teplo jako v ráji. Herb. O vánocích bylo tak teplo — že děvčata chodila v rukávcích. A. Mrš. V prvním pokoji je teplo a voní káva. Šim. Bylo mu střídavě teplo i zima. Just. Líhali obyčejně ustrojeni, by jim tepleji bylo. Něm. Přen. Bylo jí tak divně, tak teplo, tak veselo. Pfleg. Kolem srdce bylo mu tepleji. Rais.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 644 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 644