• terminologie, -e f. soubor, soustava termínů, odborných názvů jistého oboru, odborné názvosloví. Zaměstnával se [Mácha] rád s Markovou logikou, doufaje, že se z ní něčemu přiučí, nejen ohledem na vědu, nýbrž i na vědecký sloh a českou teminologii. Sab. Polská vojenská terminologie XV. a XVI. stol. přijata z veliké části od Čechův. Osv. D vůbec nějaký způsob vyjadřování, obrážející určité nazírání. Byl to liberalism, mluveno dnešní terminologií, integrální. Šal. Řekněme dnešní terminologií: Zeus udělil Prometheovi amnestii. Vrch.