• thé n. neskl. ob. bylinný, obyč. léčivý odvar. Třetí druh léků tvoří prostředky pro pocení, kteréž se v obyčejném životě pod jménem „thé“ zahrnují. Thom. Uvařil jsem ti trochu lipového té. Zýbal. Mám doma trošku slezu, uděláme mu z toho thé. Ritt. Uvařím ti ajbišové thée(sic!) — chceš? V. Mrš. Bot. jesuitské thé nať merlíku vonného. D Zast. hovor. čaj. Pije thé čili čaj. Kou. Byl pozván u Skuherské na thee. R. Svob. Tehda i lepší a nejlepší rodiny kupovávaly „ruské thé“ jenom na kvantlíky. Herrm.