• tlapka (zř. tlápka), -y f. malá zvířecí tlapa. Štěnata ležela těsně na sobě, objímajíce se předními tlapkami. Knap. Kočičí tlapky jemně dotkly se podlahy. Rais. Vešel [otec]‚ jako obyčejně vcházel … „po tlapkách“ po špičkách, neslyšně. Mat. Mysl. spodní část běhu za prsty u zajíce, králíka n. jiné drobné zvěře srstnaté. D Expr. nožka n. ručka. Jenda svou malou tlápkou kopne ji [chůvu] vší silou do nosu. Kun. Ruce se už dávno nepodobají špinavým tlapkám děvčátka. J. Marek. D Řidč. tlápota, šlápota. Koho přepadly [bludičky]‚ tomu po nich zůstaly vypálené tlapky na těle. V. Mrš. Na lavce, odtáď na zemi a ze zemi na okně tlapky. Herb. D Zř. část punčochy n. bačkory kryjící chodidlo. Nohy měla bosy, z punčoch jenom lýtka bez tlapek. Rais. D Lid. šlapadlo, podnožka (stavu, kolovratu). [Děti] ještě ani kale nedostaly na tlapku přádu. Č. lid.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 70 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 70