• tma, -y f. (gen. pl. temnot, temností, zř. tem) naprostý n. částečný nedostatek světla, temno, temnota, temnost (zvl. noční). Tma byla [v síni] úplně černá, a kněz nevěděl kudy kam. Rais. Vše se stápělo a splývalo ve tmách jarního večera. Jir. Kdysi v noční tmě vrazil v lese na suchou větev a ztratil oko. Herb. Venku pršelo jen se lilo, a tma tmoucí. Jir. Tma rozprostřela své těžké peruti nad oněmělým náměstím. Svět. Na jasné obloze stál úplněk těžkým světlem do tem nad řekou kanoucí. Čap. Ch. Vynesla sem [na dvorek] ze tmy dubové skříně na světlo Boží synův sváteční oblek. Baar. Nemohl déle otálet, chtěl-li se do tmy zas vrátit do večerního soumraku. Svět. V pondělí ještě za tmy Manča šla do továrny před svítáním. Rais. Rodiče hnali děti od tmy do tmy z práce do práce od rána do večera. Svět. Tma byla jako v pytli úplná. Mach. Hrome, teď jsem to vyvedl! Tma jako v ranci. Stank. Přece nebyla taková egyptská tma, aby nebyla pojednou rozpoznala mužskou postavu úplná tma. Tůma. Po tmě každá kráva černá ve tmě se zdá všecko stejné. Přísl. Dlouho to trvalo, než se se země zdvihl, neboť před očima měl tmu neviděl. Herb. Lépe časem riskovati skok do tmy, než se dát vléci tam, kam nechci něco nejistého. Dyk. Pokud se týkalo jejího nejbližšího okolí, paní Knedlhansová nerada tápala ve tmách v nejistotě. Herrm. Tma přede mnou, tma za mnou, a vy [karty] se držte pravdy! Herrm. To bylo odjakživa, že študenti měli v kapse tmu byli bez peněz. Jah. Přen. Jak žijí tito příbuzní, jací jsou to lidé — nad tím rozkládala se tma. Herb. Tma jakás hustá na duši se kladla. Zey. Zoufale křičel, aby se propadl do věčné tmy a prázdnoty, by již o sobě vědět nemusil. Svět. Štěstí je jen bleskem ve tmách života. Hlad. Nic nemělo jejím pohledům ni ujít, ni skrýt se v tmu nejista. Sova. Obraz Evin již do tmy zapomenutí byl zapadl. Zey. Viděla kolem sebe tmu těch zločinů, jež chápat nemohla. Zey. Nedovedla rozehnat tmy jeho zoufalství. A. Mrš. D Bás. něco úplně do tmava zbarveného, temného (obyč. o očích, vlasech a pod.). Jejich oči mohly by konati divy, kdyby se ku krásné jejich tmě přidružovalo trochu toho duševního ohně a světla. Čech. V tmu zřítelnice šlehají mi žáry. Vrch. Tma vlasů olejem z kamelií se modrala a leskla. Zey. D Kniž. nízký stupeň vzdělání, nevzdělanost, nevědomost. Zoufal bych někdy, když tak mezi lidem chodě tolik tmy a pověry vidím. Jir. Církevní latina byla hlavní příčinou tmy středověku. Hol. D Kniž. řidč. nepatrné n. značně nejisté vědomosti o něčem časově vzdáleném n. vůbec záhadném, skrytém, neznalost, nejistota. Vysvětlete vše, jak jest, sice v této tmě pozbudeme rozumu! Hál. Drž se toho pravidla, pokudž se nám nepodaří, tmu tuto proniknouti a vyhledati silnějších důkazů. J. z Hv. [Při podávání dějin věku poděbradského] nejednou octneme se ve tmách, ano marné bude hledání světla. Pal. D Bás. smutek, utrpení. Hlas jeho jindy tak velký, veselý a zvučný zní jak ztrhaný a z očí mu hledí tma. A. Mrš. V hlavě měla pusto, v duši smutnou tmu. Kun. Odešel jsi. Padaly na mne tmy. Maj. D až tma, tma zast. a lid. veliké množství něčeho. Tma jich [včel] je. Hol. „Bylo nás přece mnoho, či ne?“ „Mnoho, tmy nás byly,“ zakýval voják. Kop. Sedí pré hjich [odsouzených] v Brně na Célu haž tma. V. K. Jeř.
  • tma adv. (komp. tměji) temno. Venku bylo tma, žes sotva viděl na tři kroky před sebou. Šmil. U souseda bylo v oknech tma. Jir. Tma bylo jako v ranci. Staš. Tma uléhá rychle na vysoké štíty domů a čím doleji, tměji. Win. Za starých časů měli o Potockých „vědy“, když bylo všude tma vládla nevzdělanost. Svět. Jak je tu zima a tma bez tebe! smutno. Svět.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 804 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 804