- tok, -u m. 1. pohyb kapaliny v něčem n. z něčeho tekoucí, proud kapaliny, zprav. vody. Tichý tok potůčku proměnil se v divokou bystřinu. Mach. Tok Vltavy jako by se byl zastavil. Herrm. Prudkým tokem se valila z rány s vodou smíšená krev. Mácha. [Trpělivost] již vězí v chladném, lenivém toku jeho krve. Havl. Dav lidí jako tmavý tok vhrnul se do holých alejí. Jir. Bás. Lem pralesa se díval v mořské toky. Čech. Zřel jsem rýhy hluboké, jež toky slz jí v líce vyryly. Mach. A na haldách, v tom smutném království, stráň sirnými je toky sžíhána. Mart. Přen. Viděl, jakým řečištěm musí se dáti tok našeho písemnictví. Zákr. [Mládí] úmyslně přehlíží chladný, rvavý, přes všechno se valící tok života. R. Svob. Již se píseň hrne ze srdce mocným tokem! Šmil. D Řidč. množství jednotlivců n. věcí souvisle jedním směrem se pohybujících n. majících tendenci. Konce nemá ten lidstva tok, a běda, kde se zastaví! Jir. Proud rozčísl se o postavy strážníků a biletářů ve dva toky. Čap. Ch. I je problémem rozhodnout, lze-li tok příjmů tak upravit, aby progresivně zvyšoval poptávku po zboží. Výb. Julča nebyla s to, aby vše to vypověděla jedním tokem. Herrm. Zarazil jsem tok svých představ. Kar. Tok vzpomínek brzy změnil se v hotový proud. Rais. Fys. Tok světelný množství světla, promítající danou plochu za 1 vteřinu; tok magnetický množství magnetických siločar procházejících danou plochou. D Kniž. nepřetržitý postup, běh něčeho, zpr. časový průběh, dění. Míjely dny smutné volným tokem. Svob. Městeč- (V ORIGINÁLNÍM TISKU PSJČ CHYBÍ ŘÁDEK) Rozhlas. Je [příroda] ve věčném vznikání a zanikání, v nepřetržitém toku, v neustálém pohybu. Dějiny VKS(b)-J. Proch. Kulturní život na závodech udržuje a rozšiřuje spojení s přirozeným kulturním tokem v městě. Lid. nov. Jen změna život je a vše je v toku. Vrch. D Ridč. koryto řeky, potoka, tekoucí voda v něm. Tok Hronu obnáší 24 mil. Něm. Odra protékala jeho zeměmi ve svém středním i dolním toku. Goll. Dno údolí vypadalo jako mapa plastická, s hlavním tokem uprostřed, s holnými přítoky po obou jeho stranách. Rais. Hydr. řeka, potok, průplav a j. s tekoucí vodou. Stav vody na českých tocích. D Bás. tekutina, mok. Udeřil číší o stůl, že zlatý tok vyžbunknul. Choch. Vyprázdnil prudkým douškem tok révy do poslední kapky. E. Jel. Vstupuje do moře, šplounajícího líbezným tokem plzeniny. Herrm.
- tok, -u m. 2. mysl. tokání; doba páření lesních i polních kurů.
- tok, -u m. 3. lid. řešeto. Po převátí hospodyně s děvečkou všecko [oves] na toku stáčely. Č. lid. Napekla koláčů, jež se na tokách anebo v putně na zádech na místo určení dodávaly. Č. lid.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 820
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 820
|