• trap, trop, -u m. 1. ob. cval, trysk (koně). Míval jsem koně — celó Moravu v jednom kuse tropem by byli objeli. Mrš. Poženu ho sviňským trapem rázně ho odmítnu. Poláč. Zahnaly od sebe světáky sviňským tropem. Poláč. D Vulg. spěch, shon. Zítra nastane nám trap, pojedeme na urláb. Ben. D Vulg. býti v trapu býti pryč, ztracen, zničen. Oni seskočili [s vozů] a byli v trapu. Poláč. Čepice je stejně v trapu. Zpravodaj. Chytla cihelna. Všecko bylo v trapu. Vrbová.
  • trap, -u m. 2. stav. syfon.
  • trap adv. ob. klusem, úprkem. Celou cestu jsem běžel trap. M. Han.
  • trap, trop citosl. napodobící klusot n. klapot. Tam svatové trap trap trap! zdola jedou. Šaf. Trap, trap — klapaly její pantoflíčky se schodů dolů. Stroup. Běžím horem dolem smělý trop, trop zrovna za děvčaty. Vym.