• trojka, -y f. číslo n. číslice tři. Dvanáctka má jistý význam, snad že v trojce má svůj základ. Vrch. Malovala na pult křídou velikou trojku. Herrm. Vypadal jako zkroucená, do vlastních útrob ohnutá trojka. Staš. D něco ve tvaru této číslice. Jako kluk jsem jezdil ohromně [na ledě] a ještě dnes ti udělám trojku nebo osmičku jen to hvízdne. Eva. D třetí stupeň při školní klasifikaci. Učitel povykuje, staví na hanbu a dává trojku z mravů. Olb. Jinča měla na vysvědčení trojku z krasopisu. Vrba. D Zast. známka zcela nedostatečná. „Tak,“ zabouřil Vaněk, „vy drzý kloučku, píšu vám trojku.“ Mach. D skupina tří, trojice. Bouřil v městě tom do trojky papežské a odpustků jak hrom. Táb. Začali pracovat [v illegalitě] v malých skupinách, v pětkách a trojkách. R. právo. Zednické trojky položily průměrně za směnu přes 4.500 cihel. Práce. Vesnice budou pravidelně navštěvovat osvětové trojky. Lid. nov. Jsou to „mírové trojky“, které roznesly podpisové archy. R. právo. Výsledky schůzek silné trojky vůdčích státníků tří vítězných velmocí nad fašistickým Německem. Práce. D spřežení tří koní, povoz tažený třemi koňmi. U ruské trojky stojí mužík v kožichu. Heřm. Když je po zápase všech jednospřežných saní, následují dostihy trojek, t. j. saní trojspřežných. Špind. D něco n. někdo označený n. charakterisovaný číslem tři. Zaklepal na dvéře trojky pokoje č. 3. Lier. Jel jsem trojkou od Mariánské ulice za vodárnu vozem elektrické dráhy č. 3. Dyk. Pozdravil chladně a sedl na trojku sedadlo č. 3. Štol. V případě vítězství nemůže nikdo říci, že ta „trojka“ — muž na třetím místě v lodi — byla duší mužstva. Rozhlas. Na trojce připravují se [tennisté] k vzájemnému porubání dvorci č. 3. R. právo. Ty tři zadní uhláky hoďte na trojku! kolej č. 3. John. Odrazil z krajní jedné trojky tvrdou zátku sudu třívěderního. Mrš. Ve chvíli neštěstí přeřaďoval bratr z dvojky na trojku třetí rychlost auta. Lid. nov. Mysl. puška se třemi hlavněmi, trojhlavňová puška. D Sport. slang trestný bod v hockeyi. Nejtěžším trestem je tak zvaná „trojka“. Je to vhazování puku rozhodčím na polokruhu ohraničujícím brankoviště, přímo proti středu branky. Nár. p. D karta v některých hracích kartách a karetních hrách. Trojka — sedmička — tuš! John. Dodělali jsme si ‚káču‘, pak obešly první kvarty, pak byly trojky [ve filkách]. Herrm.
  • trojka, -y m. a f. expr. člověk, který trojčí, blázen. Velký blázen, fintil, trojka, jenž se také holky chytá. Vrch. Trojka pytlem praštěná byl jsi odjakživa. Kl.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 213 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 213