• trap, trop, -u m. 1. ob. cval, trysk (koně). Míval jsem koně — celó Moravu v jednom kuse tropem by byli objeli. Mrš. Poženu ho sviňským trapem rázně ho odmítnu. Poláč. Zahnaly od sebe světáky sviňským tropem. Poláč. D Vulg. spěch, shon. Zítra nastane nám trap, pojedeme na urláb. Ben. D Vulg. býti v trapu býti pryč, ztracen, zničen. Oni seskočili [s vozů] a byli v trapu. Poláč. Čepice je stejně v trapu. Zpravodaj. Chytla cihelna. Všecko bylo v trapu. Vrbová.
  • trap, trop citosl. napodobící klusot n. klapot. Tam svatové trap trap trap! zdola jedou. Šaf. Trap, trap — klapaly její pantoflíčky se schodů dolů. Stroup. Běžím horem dolem smělý trop, trop zrovna za děvčaty. Vym.
  • *trop, -a m. drop. Vidím velblouda, pakoně, tropa, ovci s tučným ocasem. Vrch.
  • trop, -u m. v. trap a tropy.
  • trop citosl. v. trap.
  • trop adj. neskl. ob. býti trop (při hře v karty) vytažením nové karty s větším počtem jednotek, než je třeba k stanovené mezi, prohráti hru. Koupil Pondělek, koupil Macek — a Macek byl „trop“. Herrm. Měl dvaadvacet, byl trop. Lid. nov. D trop ob. jsoucí v koncích se silami, zesláblý, neschopný. Jsou trop [koně]! Nebyla to maličkost, všechny ty dnešní ryty. Herrm. To bych ho musela zrovna odnést, on je trop [úplně zpitý]. Šim. Máš trop ledviny, drž přísnou dietu. Týd. rozhl.