• tu adv. vyjadřující určité místo, na něž se zprav. ukazuje n. odkazuje; zde, na tomto místě. Stará šla a za chvíli tu byla s večeří. Herrm. Tu dole stojí kmotr Nuccio. Zey. Čejč také tím bohatl, že tu vedla silnice z Uher k Brnu. Herb. Je bez místa, a je tu rodina má rodinu. Jir. „Tu je má ruka, Zázvore.“ odvětil Brok, tiskna mu pravici. Štol. „Tu máte, poslíčku — za cestu —“ a podávala mu celý desetník. Baar. „Už je dávno na věčnosti a já jsem ještě tu,“ vzdychla stařenka na tomto světě, na zemi. Něm. Sáhl do torby, aby vytáhl Palečka i peníze, ale nastojte, — torba jako sklo — kde nic, tu nic! Něm. Proč pak si bral takovou ženskou kde nic tu nic? úplně chudou, bez prostředků. Rais. Kde se vzal, tu se vzal, stojí náhle před Cimburou voják. Baar. Tu a tam bylo vidět u silnice osyku. Jir. Pracoval tu i tam za chasníka. Šmil. Nikde nebylo viděti človíčka, jen tu tam poskakoval vrabec. Herrm. Leda že se ohlédl po stádu krav a koz, nebo po ovcích v houfu, tu větším, tam menším. Jir. Pole ta bez stromů, většinou rovná a jen tu onde stoupající mírnou vlnou, tratila se na obzoru. Jir. D Expr. v některých spojeních (tu máš! a j.) vyjadřuje podiv, překvapení. Myslel jsem, že budeš jako plnoletý moudřejší, ale tu máš čerte kropáč, bylo to čím dál tím horší. Čap. Ch. Přiběhlo na roh ulice a — tu máš! Stál tam pan strážník. Mateříd. Myslil si, že bude mít děvče radost, zatím tu máš! Zastihne nevěstu v objetí vlastního bratra. Svět. D Dial. na toto místo, v tato místa, sem. Oni prajeli — že stě hevaj. — Ja sem tu šel. Nor. D vyjadřuje čas: v té chvíli, v tom okamžiku, tehdy, „Bratr je ženat, a víte také, že švakrová —“ tu ustala a pohlédla na mne tázavě. Šim. Okamžik nechtělo se jaksi nikomu dovnitř. Tu se sebral Vácslav a vkročil mužně. Ner. Leda když viděl přicházeti vrchního, tu ovšem skočil na nohy. Herb. Tu se na Josefa i všelijaká nectnost ukázala. Mistr doslýchal, že se tu a tam opil někdy. Prav. Domácnost i polní hospodářství spravovala Evička s čeládkou, on jen tu a tam svou vůli projevil občas. Svět. Musí děvče kolikrát za den běžet tu na pole, tu na trávu. Něm. Tu zpozoruje, že mi schází knoflík na zimníku, tu že mám odtržené poutko. Šim. Šla pal po mně, obracel mne tu tváří k zemi, tu na znak, klekal mi tu prsa, tu na záda. Čech. Expr. Než to po těch harantech všecko uklidím a srovnám, máte tu konec července. Šim. Když blížila se volba do obecního výboru, jakého tu bylo běhání. Šmil.
  • tu citosl. vyjadřující krátký, houkavý zvuk. A pak už nic, jenom známé časové znamenítu—tu—tu—tu—tu—tu-túúú. Lid. nov.
  • tu (vysl. ) částice jen ve spojení býti per tu fam. býti v důvěrném poměru, tykati si. Já mu béval nejmilejším, per tu skorem. Těs.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 894 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 894