• tvar, -u m. způsob, jakým je plošný obraz n. těleso vymezeno. Původní česká vesnice byla formy okrouhlé a již tvarem svým byla symbolem a výrazem jednoty rodové. Jir. Seděl v lenošce tvaru poněkud starodávného. Herrm. Lámu větévku s nejbližšího keře a ohýbám ji ve tvar věnce. Lit. noviny. Zvláště tvar nosu a malých úst dojímal pozorovatele. Ner. Nad vlnamí páry se vznášely a kolem dědin rozkládaly běloučký svůj tvar. V. Mrš. Geom. forma. Kryst. tvar jednoduchý, štěpený a j. Zem. tvar (povrchu zemského) destrukční, strukturní, tektonický a j. Zahr. zákrsek (stromek) uměle tvarovaný. Voj. seskupování vojínů n. vojenských jednotek podle určitého pořádku. Tvar bojový, nástupový, bočný, čelní, pochodový a p. Tech. aerodynamický tvar (vozidla, letadla). D tvary (tělesné) proporce, rozměry, vnější vzhled. Na prahu sýpky stálo děvče postavy vysoké, plných tvarů. Jan. Prsa jejich [tanečnic] byla pokryta penězi tvořícími jakýs pohyblivý, vděkuplně k tvarům přiléhající pancíř. Zey. Na oblačných štítech, vozech, koních obrovské se mužů kreslí tvary. Čech. Mě takým činí [Athéna]‚ jak přeje si, jednak žebráka tvar mi dávajíc, jednak i muže mladého zas. Vaň. Vidím ten rozum vzácný, vznešený — všechen ten tvar a vzlhled mladistvé krásy. J. J. Kol. [Máť mrtvých] stvořila jí [duši pěvcově] příbytek ve tvaru slavíka. Zey. Biol. tvar normální, abnormální, chorobný. D ráz, způsob. Používá [tělesná výchova] pro všechny cvičence celé řady různých druhů a tvarů vrhů a hodů. Vojta. Známost Jaroslavova se slečnou Rosou nabývala nyní barvitého tvaru. Hál. Byl si předsevzal, že bude „sloužiti člověčenstvu“ a mlhavý ten pojem vzal náhle na se tvar určitý. Zey. Rodiče jsou povinni objevit svému dítěti tvar životní, který pokládají za vrcholný. R. Svob. Mat. vnější podoba nějakého algebraického výrazu, forma. D gramatická podoba slova. Básníka překvapilo slovo „říci“ jako z úst baletky neočekávaný tvar. Čap. Ch. Gram. obměněná podoba slova mající mluvnický význam; slovesné tvary určité a neurčité; tvary jednoduché a složité, opsané; tvary jmenné a složené (přídavného jména). D uspořádání všech složek i částí uměleckého díla. Tvar uměleckého díla, jeho důsledné dopracování a domýšlení, je předním příznakem díla opravdu uměleckého. Muk. Symbolisté kladli důraz na tvar jako na cosi absolutního. Muk. Je to zajímavý doklad uměleckého tvaru, v němž dominantní složkou je obraz a slovo jen složkou průvodní. Havr. D Psych. v idealistické psychologii tvarové nesoučtový celek, jehož celostní charakter není podmíněn komponenty.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 503 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 503